Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 3 127 bajtů ,  před 5 lety
rv
 
Všechny lamy mají 74 [[chromozom]]ů, proto se mohou mezi sebou křížit. Mezidruhové křížení se nevyskytuje ve volné přírodě, dochází k němu pouze při chovu. Nejobvyklejší kříženci jsou [[Lama glama|lama krotká]] x [[Lama pacos|alpaka]] a nazývají se [[huarizo]]. Kříženci s [[Lama pacos|alpakou]] a [[Vikugna vikugna|vikuňou]] jsou nazýváni [[pakovikuňa]] a kříženci [[Lama glama|lama krotká]] x [[Vicugna vicugna|vikuňa]] jsou [[lamovikuňa]]. Za nejlepší křížence se považuje [[pakovikuňa]]. Pakovikuni, které byly vypuštěny do volné přírody, nebo utekly z farem v okolí jezera [[Titicaca]], se volně kříží a vznikají tak nové [[varieta (biologie)|variety]]. [[Wari]] neboli [[huarizo]] jsou indiánskými pastýři dále rozdělovány na [[llamawari]] (tedy podobní lamě) a [[pacowari]] (podobný alpace). Oba typy spojují nežádoucí fenotypové vlastnosti. Všechny druhy se mohou mezi sebou křížit a všichni kříženci jsou neplodní.
 
== Morfologie ==
Lamy mají rakovité chodidlo, opatřené mozolovitými polštáři, které jim umožňují snadný pohyb na písčitém a hrubém terénu a strmých skalách. Kopýtko mají na konečném článku prstu. Postranní prsty zmizely. Jsou to [[mimochodec|mimochodníci]], tzn. vykračují oběma pravýma/levýma nohama.
 
Horní pysk je rozdělen, spodní řezáky jsou velmi ostré a stále dorůstají. Utváření pysků umožňuje spásání krátkých a tvrdých travin. Mají [[žaludek|třídílný žaludek]].
 
Srst je velmi hustá a zajišťuje účinnou ochranu proti nízkým teplotám ve vysokých výškách. Barva srsti je přizpůsobena prostředí.
 
Počet červených krvinek dosahuje 14 mil. v 1 mm³ a funguje jako kompenzační mechanismus nízkého tlaku vzduchu ve vysokých výškách. I srdce je větší.
 
== Domestikace a vývoj ==
Velbloudovití pochází ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Žili zde v [[pliocén]]u, tedy před 40 - 50 miliony lety. Před 3 miliony let se [[velbloud]]i přesunuli do Asie a lamy do [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].
 
Předkem dnešních lam je rod ''[[Pliarchenia]]'', nalezený v Severní Americe a starý 9 - 11 milionů let. Z ''Pliauchenia'' se vyvíjí ''[[Hemiauchenia]]'' a tito se přesouvají do Jižní Ameriky na přelomu pliocénu a [[pleistocén]]u. Zhruba před 2 miliony let vznikají z ''Hemiauchenia'' '''lama''' a [[Vikugna vikugna|vikuňa]]. Před 10 tisíci lety zmizeli'' Lamini'' z místa svého původu.
 
''Hemiauchenia macrocephala'' je lama nalezená na [[Florida|Floridě]]. Pochází z pozdního pleistocénu. Byla dlouhonohá a měla až dva metry v kohoutku. V [[Kalifornie|Kalifornii]] se našly její fosilní otisky nohou.
 
'''Lamy''' byly domestikovány [[Inkové|Inky]] na pláních okolo jezera [[Titicaca]], nebo na [[altiplán]]u Junín. [[Domestikace]] začala před 5 000 lety. Přičemž s prvními domestikačními praktikami se setkáváme před 4 800 - 4 100 lety. Avšak domestikace [[Lama pacos|alpaky]] se neuskutečnila dříve než r. 500 př. n. l. Domestikovaní camelidi byli integrální součástí ekonomických, sociologických a náboženských aktivit předincké a incké civilizace. Inkové využívali camelidy jak domestikované, tak divoké. Tento vynikající řídící systém zmizel s příchodem španělských [[conquistador]]ů. První španělští dobyvatelé [[Peru]] potlačili nejen lid této země, nýbrž také místní camelidy. Veškerý řídící systém a techniky chovu vyvinuté Inky byly ignorovány a stáda prudce degenerovala a v brzku hrozilo vyhynutí zvířat. V tomto stadiu si koloniální úřady uvědomily toto nebezpečí a vydaly nařízení vedoucí k ochraně zvířat. Brzo po zavedení republikánského systému byla učiněna zákonná opatření zakazující lov, využívání a export. V r. [[1917]] byla založena ústřední výzkumná stanice v Peru, nazvaná [[La Granja Modelo del Puno]], a v r. 1950 další stanice La Raya ve vysokých horách. V [[Bolívie|Bolívii]] byl učiněn pokus ustavit podobný ústav v Oruro.
 
== Užitkové vlastnosti ==