Dějiny Francie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kohelet (diskuse | příspěvky)
Norik (diskuse | příspěvky)
m typo - http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=191
Řádek 1:
'''Dějiny Francie''' začaly podle současných nálezů již zhruba před 1,8 miliony let, kdy se na území [[Francie]] objevili první lidé. První rozvinutější kultura tu nechala stopy již v [[paleolit]]u. Od [[6. století př. n. l.]] žili na území Francie [[Keltové]], kteří v následujících letech v podstatě splynuli s [[Starověký Řím|římskou říší]] v římské provincii [[Galie|Galii]], takže od přelomu letopočtu hovoříme již o ''Galorománech''. Během období [[stěhování národů]] se zdejší obyvatelstvo smísilo s [[Germáni|Germány]], kteří tu po pádu římské říše vytvořili své vlastní státy. Na jihu to byla [[Vizigótská říše|Tolosánská říše]] [[Vizigótská říše|Vizigótů]], na severu kmeny [[Frankové|Franků]]. Římský vliv však nezmizel a hlavním jazykem této oblasti zůstala [[latina]] (obohacená o galské a germánské prvky).
 
Ze všech germánských kmenů se jako nejsilnější ukázali [[Frankové]], kteří si postupně všechny ostatní kmeny podmanili a dali Francii jméno; jejich [[Franská říše]] se stala po [[Byzantská říše|Byzanci]] nejpevnějším a nejmocnějším státním celkem [[raný středověk|raného středověku]]; k jejímu největšímu rozmachu došlo za vlády [[Karel Veliký|Karla Velikého]]. Po rozpadu Franské říše roku [[843]] se z její západní části postupem času začala formovat Francie. Nejprve jí vládli potomci Karla Velikého, roku [[987]] nastoupila dynastie [[Kapetovci|Kapetovců]], která se na trůně se svými vedlejšími větvemi ([[Valois]], [[Bourboni|Bourbon]]) udržela až do vzniku francouzské republiky. Ačkoliv královská moc nebyla ve Francii zprvu příliš velká (a mnozí [[šlechta|šlechtici]] byli přinejmenším stejně mocní jako král), postupem času se začala upevňovat a za [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] a [[Filip IV. Sličný|Filipa IV. Sličného]] byla již Francie evropskou velmocí. Napomohlo tomu také francouzské vítězství ve [[Stoletá válka|Stoletéstoleté válce]], v níž se vyhrotil dlouholetý zápas mezi Francií a Anglií. Na počátku [[raný novověk|raného novověku]] tak Francie nastoupila cestu k postavení světové velmoci.
 
V [[16. století]] se hlavním francouzským soupeřem stali [[Habsburkové]], kteří vládli Španělsku a Svaté říši římské, tedy oběma francouzským sousedům. Za vlády [[František I. Francouzský|Františka I.]] se do Francie dostala [[renesance]] a jeho dvůr proslul po celé Evropě. Ve druhé polovině 16. století byla Francie uvržena do krutých [[náboženské války ve Francii|náboženských válek]], které vyvrcholily masakrem, jenž vešel do dějin jako [[Bartolomějská noc]]. Po ní následovalo uklidnění a konsolidace poměrů. Následně za vlády [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] královská moc dosáhla svého vrcholu a Francie značného rozmachu. Na konci Ludvíkovy vlády však došlo k obrovskému vyčerpání francouzské ekonomiky, které spolu s dalšími problémy zapříčinilo Velkou francouzskou revoluci.
Řádek 86:
[[Filip IV. Sličný]] byl král neobyčejně silný a mocný, ale vedl poměrně agresivní politiku, dostával se do sporů s různými vrstvami obyvatel: sužoval prostý lid daněmi, aby měl prostředky na válku s Anglií (spory o území při pobřeží Atlantiku), doloval peníze z italských bankéřů a když nebyl schopen své dluhy splácet, vyhostil je ze země, zadlužoval se u Židů, místo splácení pak dělal pogromy, dluhů u [[Řád templářů|Templářů]] se zbavil tak, že přinutil papeže, aby řád obvinil z kacířství a zrušil. Svou moc Filip posiloval také na úkor církve, odebral jí desátky, které napříště šly do královské pokladny. Papež [[Bonifác VIII.]] nechtěl nic takového připustit, dostali se do sporu, Filip papeže urazil, papež zemřel, na jeho místo byl zvolen Kliment V.(bývalý arcibiskup z Bordeaux), na nátlak krále se usadil v Avignonu, období 1309–1378 bývá nazýváno Avignonským zajetím papežů, hlava církve podléhala vlivu francouzského krále. [[Filip IV. Sličný|Filip IV.]] také založil generální stavy, sněm zástupců měst, církve a šlechty, které hrály důležitou roli v dalších dějinách [[Francie]].
Filipovým nástupcem byl jeho syn, Karel IV., ten umírá roku 1328 a jeho smrtí končí vláda přímé linie [[Kapetovci|Kapetovců]]. Po jeho smrti došlo ke střetům o francouzský trůn, které v roce 1337 přerostly ve Stoletoustoletou válku.
 
== Stoletá válka ==
{{Viz též|Stoletá válka}}
'''Stoletá válka''' byla válka mezi [[Anglie|Anglií]] a [[Francie|Francií]] v letech [[1337]]–[[1453]], jejíž hlavní příčinou byl spor o nadvládu ve [[Flanderské hrabství|Flandrech]] a jihozápadní Francii a záminkou neuznání nástupnictví [[Eduard III.|Edvarda III.]] na francouzský trůn. Pro zpřehlednění se průběh války tradičně rozděluje do tří etap, ale toto rozdělení není chápáno nijak dogmaticky (jde o to, kdo měl v dané etapě převahu, jakým způsobem byla válka vedena; etapy jsou od sebe odděleny důležitými mírovými ujednáními).
Pro zpřehlednění se průběh války tradičně rozděluje do tří etap, ale toto rozdělení není chápáno nijak dogmaticky (jde o to, kdo měl v dané etapě převahu, jakým způsobem byla válka vedena; etapy jsou od sebe odděleny důležitými mírovými ujednáními).
 
=== První etapa ===