Otevřít hlavní menu

Změny

m
typo - http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=191
Po vymření jagellonské dynastie o polský trůn soupeřilo několik evropských dynastií a panovníků. Roku [[1573]] byl polským králem zvolen [[Jindřich z Valois]], bratr francouzského panovníka [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]]. Jindřich musel splnit mnoho stanovených podmínek, mezi nimiž byla zásada zřeknutí se dědičnosti. V roce [[1574]] po smrti svého bratra z Polska uprchl a ujal se ve [[Francie|Francii]] vlády jako [[Jindřich III. Francouzský]]. Roku [[1576]] byl zvolen polským králem [[Štěpán Báthory]], který v letech [[1579]]–[[1582]] vedl poměrně úspěšnou válku proti [[Rusko|Rusku]]. Jeho plány na úplné ovládnutí Ruska a vyhnání [[Turci|Turků]] z Uher překazila smrt. Na trůn nastoupil roku [[1587]] syn švédské královny Kateřiny [[Zikmund III. Vasa]], který musel vést války s opozicí ve vlastní dynastii. Od roku [[1609]] válčil s Ruskem, při kterém získal pro [[Polsko]] další území, potvrzené mírovou smlouvou z roku [[1619]].
 
Po smrti Zikmunda Vasy roku [[1632]] se na trůn usadil starší syn [[Vladislav IV. Vasa]], kterému se dařilo vyhýbat se konfliktům [[Třicetiletá válka|Třicetiletétřicetileté války]]. V tomto období však docházelo v Polsku k událostem, které vyvrcholily do období velkých krizí. V roce [[1648]] nastoupil na polský trůn [[Jan Kazimír II. Vasa]], bratr zemřelého krále Vladislava. Ten byl nucen čelit povstání [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmelnického]], které vyvrcholilo odtržením levobřežní Ukrajiny od Polsko-litevského státu, i agresi [[Švédsko|Švédska]]. Země za jeho vlády prošla politickou, hospodářskou i kulturní krizí.
 
[[Soubor:Juliusz Kossak Sobieski pod Wiedniem.jpeg|thumb|left|200px|Jan III. Sobieski pod Vídní]]
2 819

editací