Verze z 10. 2. 2014, 21:09 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m narovnání přesměrování ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 4. 2014, 21:40 editovat zrušit editaci Norik (diskuse \| příspěvky) 2 819 editací m typo - http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=191 Přejít na další porovnání →
Řádek 52: Anna, dcera vévody [[Albrecht Fridrich Hohenzollernský\|Albrechta Fridricha Hohenzollernského]] (vládl [[1568]]–[[1618]]), se vdala za kurfiřta [[Jan Zikmund Braniborský\|Jana Zikmunda Braniborského]], který tak po smrti svého tchána roku [[1618]], získal nástupnické právo v [[Prusy knížecí\|Prusích knížecích]], které byly v [[léno\|lenním]] poměru k [[Polsko\|polské]] koruně. Od té doby ovládal polské korunní léno Prusy knížecí [[Braniborské markrabství\|braniborský]] kurfiřt. V lenním poměru k polské koruně zůstaly Prusy knížecí až do roku [[1657]]. Během vlády [[Jiří Vilém Braniborský\|Jiřího Viléma]] ([[1619]]–[[1640]]) opakovaně procházela za [[Třicetiletá válka\|~~Třicetileté~~třicetileté války]] [[Hohenzollernové\|hohenzollernskými]] zeměmi řada armád, přičemž je po většinu války okupovalo [[Švédsko]]. „Velký kurfiřt“ [[Fridrich Vilém I. Braniborský\|Fridrich Vilém]] ([[1640]]–[[1688]]) pak využil obtížné situace [[Polsko\|Polska]] vůči Švédsku v [[Severní válka\|Severní válce]] a svého spojenectví s [[Rusko\|Ruskem]] během série Rusko-polských válek a dosáhl zrušení svých vazalských závazků. [[19. září]] [[1657]] dosáhl [[Velavská smlouva\|Velavskou smlouvou]] zrušení lenního poměru k Polsku, což bylo uznáno [[3. květen\|3. května]] [[1660]] [[Olivský mír\|Olivským mírem]] i ostatními mocnostmi. V případě vymření [[Hohenzollernové\|Hohenzollernů]] však mohla polská koruna nadále využít svých starých práv. [[18. leden\|18. ledna]] [[1701]] se pak jeho syn Fridrich III. prohlásil v [[Kaliningrad\|Královci]], se svolením polského krále a [[Svatá říše římská\|římskoněmeckého]] císaře, ''„[[Král v Prusku\|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)\|Fridrich I.]], a všechny vazby na Polsko byly odstraněny. První pruský král byl také poslední, který hovořil plynně [[polština\|polsky]]. Jeho následníci hovořili plynně [[francouzština\|francouzsky]] a [[němčina\|německy]]. (dále viz [[Pruské království]])

Braniborsko-Prusko: Porovnání verzí