Skloňování ve staroslověnštině: Porovnání verzí

m
tzpos
m (odebrána Kategorie:Staroslověnština za použití HotCat)
m (tzpos)
 
=== Skloňování složené ===
Tento typ skloňování je mladší a vznikl z tvarů skloňování jmenného připojením tvarů (zaniklého) ukazovacího zájménazájmena *jь, *ja, *je.<br />
Tvrdý vzor skloňování složeného (dobryi, -raě, -roe):
 
d) ve srovnání (výběr z množiny) pouhým tvarem druhého stupně.<br />
 
== ZájménaZájmena ==
ZájménaZájmena se podle skloňování dělí na dvě skupiny - zájménazájmena osobní a zájménazájmena rodová (ukazovací, vztažná, vytýkací, tázací, neurčitá, záporná, souhrnná, přivlastňovací).
 
=== ZájménaZájmena osobní ===
Skloňování zájmen osobních a zájménazájmena zvratného:
{| class="wikitable"
! || první osoba || druhá osoba || zvratné zájménozájmeno
|-
| sg. || colspan="3" |
Poznámka: V dat.sg. jsou tvary mьně, tebě, sebě přízvučné, tvary mi, ti, si nepřízvučné.
 
=== ZájménaZájmena rodová ===
==== Vzor skloňování zájmen ukazovacích (tъ, ta, to) ====
 
| 7. || t-ěmi || t-ěmi || t-ěmi
|}
Podle tohoto vzoru se skloňují ukazovací zájménazájmena onъ, ovъ, takъ, tolikъ, selikъ, tázací zájménazájmena kakъ, kolikъ, vztažná zájménazájmena jakъ, jelikъ, souhrnné zájménozájmeno vьsjakъ, zájménozájmeno vytýkací samъ, číslovky jedinъ, dъva, oba a přídavná jména mъnogъ, drugъ a inъ. Přídavná jména mъnogъ, drugъ a zakončená na -likъ mají zájmenné tvary jen v pádech, kde je před souhláskou koncovky hlásku -ě-, jinak mají tvary jmenného nebo složeného skloňování přídavných jmen.
 
==== Skloňování ukazovacího zájménazájmena jь, ja, je ====
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
|-----
| 7. || j-imi || j-imi || j-imi
|}
Podle tohoto vzoru se skloňují přivlastňovací zájménazájmena mojь, tvojь, svojь, našь, vašь, tázací zájménozájmeno čьjь, ukazovací zájménozájmeno sicь, přídavné jméno tuždь (ale může se skloňovat i podle přídavných jmen) a číslovky podílné dъvojь, obojь a trojь. Tvary označené hvězdičkou (*) nejsou u zájménazájmena jь doloženy. V mladších textech je u zájménazájmena jь ve středním rodu v ak.pl. tvar j-a.
 
==== Skloňování zájménazájmena vьsь, vьsě, vьse ====
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
|-----
| 7. || vьsěmi || vьsěmi || vьsěmi
|}
Poznámka: Ve dvojném čísle se zájménozájmeno vьsь nevyskytuje.
 
==== Skloňování zájménazájmena sь, si, se ====
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
|-----
Poznámka: V mladších textech je v mužském rodu v nom. a ak.du. koncovka -ьja (s-ьja).
 
==== Skloňování tázacího zájménazájmena kyi, kaě, koe ====
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
|-----
| 7. || kyimi || kyimi || kyimi
|}
Poznámka: Ve dvojném čísle je zájménozájmeno kyi doloženo jen v uvedených pádech.
 
==== Skloňování zájmen tázacích kъto a čьto ====
| 7. || cěmь || čimь
|}
Poznámka: ZájménaZájmena kъto a čьto se nevyskytují v dvojném a množném čísle.
 
== Slovesná participia ==
 
== Číslovky ==
Číslovky tvoří z hlediska tvarosloví různorodou skupinu, v níž se vyskytují tvary skloňované jako podstatná jména, tvary skloňované jako přídavná jména, tvary skloňované jako zájménazájmena a tvary nesklonné. Dohromady však číslovky do jednoho slovního druhu spojuje jejich výrazný význam.
 
=== Číslovky základní ===
'''Jednotky:''' 1. jedinъ, -ina, -ino, 2. dъva, dъvě, dъvě, 3. trьje, tri, tri, 4. četyre, -yri, -yri, 5. pętь, 6. šestь, 7. sedmь, 8. osmь, 9. devętь, 10. desętь.<br />
Číslovky jedinъ (má též druhotvar jedьnъ) a dъva (stejně i číslovka oba) se skloňují jako zájménozájmeno tъ (viz; číslovky dъva a oba jen v dvojném čísle).<br />
Skloňování číslovek trьje a četyre:
 
=== Číslovky druhové ===
2. dъvojь, -voja, voje; obojь, -ja, -je, 3. trojь, -ja, -je, 4. četvorъ, -ra, -ro, 5. pętorъ, -ra, -ro, 6. šestorъ, -ra, ro, 7. sedmorъ, -ra, -ro, 8. osmorъ, -ra, -ro, 9. devętorъ, -ra, -ro, 10. desętorъ, -ra, ro.<br />
Druhové číslovky dъvojь, obojь, trojь se skloňují jako zájménozájmeno jь, ja, je, ostatní číslovky se skloňují jako přídavná jména ve jmenném skloňování.
 
[[Kategorie:Staroslověnská gramatika]]