Beton: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m bot rozložil {{Sisterlinks}} na šablony s parametry, typos fixed: folií → fólií, m3 → m³, např, → např. za použití AWB |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 52:
== Charakteristika ==
Během hydratace a tvrdnutí probíhají v betonu fyzikální a chemické procesy (provázené uvolňováním tepla), při kterých beton získává mechanickou pevnost a odolnost a vytváří se chemická stabilita v materiálu. Beton neztvrdne tím, že vyschne, ale že postupně během týdnů vykrystalizuje. Tento proces začne asi hodinu po namíchání a čím je tepleji, tím je krystalizace rychlejší (např. v panelárnách se beton ohříval až na 80 °C). Tento proces
'''Prostý beton''' je odolný především vůči namáhání tlakem, naproti tomu snese pouze malé tahové zatížení. Proto se beton kombinuje s železnou výztuží – vzniká '''[[železobeton]]'''. Jako výztuž se používají i kabely, které se napnou a vnáší do betonu tlak – '''[[předpjatý beton]]'''. Další možností je přidat různá vlákna, drátky apod., vzniká '''vláknobeton'''<ref>Malá československá encyklopedie ČSAV, VI. svazek, písmeno Š-Ž, vydala Academia, Praha 1987</ref> či '''drátkobeton'''.
Jako příměs je možno použít i moderní materiály, jako jsou uhlíková vlákna, a zvýšit tím pevnost betonu ještě o několik desítek procent. Beton s malými vzduchovými bublinkami se nazývá [[pórobeton]]. Beton v kombinaci se skleněnými tvarovkami, tzv. [[luxfera]]mi, tvoří '''[[sklobeton]]'''. [[sklobeton|'''Sklobetonem''']] je též nazýván kompozitní materiál složený z [[portlandský cement|portlandského cementu]], [[skleněné vlákno|skleněných vláken]], anorganického plniva a dalších přísad dle požadovaných vlastností konečného materiálu.
|