Kríové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3:
 
'''Kríové''' ('''Cree''', z [[Francouzština|franc]]. ''Kristineaux'', vlastní název ''Nehiyonuk'' - "Přesní lidé"jsou etnická skupina který obýval území od západního [[Labrador]]u k [[Winnipežské jezero|Winnipežskému jezeru]]. Počet Kríů dosahuje počtu až 200.000 osob včetně míšenců ([[Métisové|métisů]]). Většina populace žije v Kanadě a jen zlomek v USA. Původně kočovný kmen lovců a sběračů se začlenil mezi Kanaďany a Američany. [[Kríjština|Původní jazyk]] patřící do [[Algické jazyky|algonkinské rodiny]] používá více než polovina Kríů, téměř všichni však hovoří i anglicky nebo francouzsky.
[[Soubor:Cree Indian (HS85-10-13885) edit.jpg|thumb|Bojovník Lesních Kríů, fotografie z roku 1903]]
Kríové se podle tradičního způsobu života dělí na čtyři velké skupiny - Lesní Kríe, Východní (Labradorské) Kríe, Kríe z bažin a Kríe z plání. Zatímco Kríové z plání přejali od [[Černonožci|Černonožců]] a [[Assiniboini|Assiniboinů]] tradice prérijních indiánů. chovali koně a obývali týpí, ostatní skupiny Kríů byli především rybáři a lovci losů, sobů karibu a kožešinové zvěře a jejich obydlím byly [[wigwam|wigwamy]] kryté březovou kůrou. Prérijní Kríové nosili dlouhé vlasy, volně rozpuštěné nebo spletené do dvou copů, Lesní Kríové si vlasy vyčeávali do bohatých účesů, zdobených [[Urzon kanadský|urzoními]] ostny a ocasy jelenců, Lesní Kríové se, jako jedni z mála severoamerických indiánů mimo oblast jihovýchodu, [[Tetování|tetovali]]. Již od 17. stol. Kríové používali palné zbraně, které získávali výměnou za [[Bobr kanadský|bobří]] kožešiny od obchodníků ze [[Společnost Hudsonova zálivu|Společnosti Hudsonova zálivu]]. Proto snadno získali převahu nad sousedními [[Čipevajané|Čipevajany]], [[Černonožci]], [[Naskapiové|Naskapii]] a [[Odžibvejové|Odžibveji]]. Na počátku 17. stol. obývali pouze západní část [[Labrador]]u při pobřeží [[Hudsonův záliv|Hudsonova zálivu]], v průběhu 17. a 18. stol osídlili podstatnou část Kanady od severních [[Prérie|prérií]] až po [[Winnipežské jezero]]. Kríové měli dobré vztahy s Assiniboiny a Čipevajany, naproti tomu Odžibvejové, Černonožci a Dakotové byli jejich úhlavními nepřáteli. Bojovali také s Inuity. Expanzi Kríů ukončila roku 1784 katastrofální [[Neštovice|epidemie neštovic]], druhá epidemie neštovic následovala roku 1838, během těchto dvou epidemií populace Kríů poklesla o 70 %. Ve společnosti Kríů neměli náčelníci příliš velkou politickou moc, o to většní však byl význam [[Šamanismus|medicinmanů]], kteří se dělili do čtyř stupňů. Nejnižší ''wapunové'' uměli na dálku uhasit oheň, ''miteové'' dosáhli mistrovství v používání léčivých bylin, ''kesikauiyineové'' uměli odhalovat skryté a ztracené věci, nejvyšší ''tipiskauiyineové'' dokázali bojovat se zlými duchy a zrušit jejich kouzla. Původní náboženství bylo animistické, věřili v mocnou oživující sílu ''manito'', prostupující celým světem, která se projevuje ve formě dobrých nebo i zlých duchů, pod vlivem křesťanství se však jejich náboženské představy, pdoobně jako u Odžibvejů transformovali do víry ve Vekého ducha ''[[Manitou|Ghiči Manito]]''. Mzi zlými duchy byl nejobávanější Wendigo, obr lidojed s ledovým srdcem. Kríové věřili, že se člověk, který jedl led, může změnit v netvora Windigo a zabíjet na potkání ostatní členy své komunity. Nejoblíbenější hrou kríjských dětí byla hra na Windiga (jakási kombinace schovávané a zápasení).