Kríkové se setkali s Evropany jako jedni z prvních severoamerických indiánů roku 1536, kdy je navštívili členové [[Pánfilo de Narváez|Narváezovy výpravy]], roku 1542 je navštívil Hernando de Soto, který na jejich území zahynul a posléze další španělští i francouzští objevitelé. Od roku 16170 začali mít Kríkové spory s anglickými osadníky z Karolíny, kteří pronikali na jejich území. Od konce 17. stol. vedli Kríkové vedli proti Evropanůům řadu válek, první z nich byla Yamasecká válka z let 1715-17. Posléze se Kríkové smísili s Evropany, především se [[Skoti|skotskými]] osadníky. Ze smíšených skotsko-kríkskýchrodin pocházeli významní náčelníci přelomu 18 a 19. stol. Alexander MacGilavry a William MacIntosh, který byl pro svou smířlivou politiku vůči USA označen za zrádce a roku 1825 [[Poprava zastřelením|popraven]] svým rivalem, radikálním náčelníkem Menawou. V doě americké války za nezávislost bojovali Kríkové na straně Británie, za což jim byla přislíbena nezávislost. Samostatný stát Kríků skutečně existoval v oblasti dnšnídnešní Georgie a severní Flroidy mezi lety 1799 a 1803, jeho likvidace americkými vojáky měla za následek zhoršení vztahů a příklon Kríků (i jiných indiánů) na stranu britůBritů. Na straně Britů bojovali Kríkové také za [[Britsko-americká válka|války roku 1812]]. Po porážce Britů se Dolní Kríkové spoelčněspolečně s Čerokíji podřídili vládě USA, ale část Horních Kríků pod vedením náčelníka Menawy snahám o usmíření vzdorovala, což způsobilo válku rudých holí z let 1813-1814. V tomto velmi krvavém konflitukonfliktu, který měl částečně charakter [[Občanská válka|občanské války]] mezi Kríky, byli radikální "rudé hole" poraženy.
Část Kríků byla již roku 1828 vysídlena do [[Indiánské teritorium|Indiánského teritoria]] na území dnešní [[Oklahoma |Oklahomy]], ale většina kmene tam byla nucena odejít společně s Čerokíji až roku 1836 během tzv. cesty slz, při níž zahynulo asi 2000 Kríků. Další stovky indiánů zemřely v nové vlasy hlady těsně po výsídlenívysídlení. V Indiánském teritoriu utvořili společně s Čerokíji, Seminoly, Čikasavy a Čokty svaz Pěti civilizovaných kmenů. Za [[Americká občanská válka|Americké občanské války]] bojovali Kríkové společně s Čerokíji na straně [[Konfederace]]. V současné době se ke kríkůmKríkům hlásí více než 71500 osob, včetně míšenců, většina z nich však hovoří spíše anglicky, jen aiasi 1500015 kríkůtis. Kríků dosud ovládá i svůj jazyk z maskogijské jazykové rodiny. Kríkové žijí převážně v Oklahomě, meněímenší skupiny také v Alabamě, Georgii a na Floridě.
