Kríkové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 20:
Původní náboženství kríků bylo [[Animismus|animistické]]. Muži při obřadech kouřili nebo i žvýkali tabák a pili očistný nápoj z [[Cesmína|cesmíny]] karolínské, který ve větších dávkách vyvolával [[zvracení]]. Nejvýznamnějším obřadem byl ''Tanec zelené kukuřice'', což byla oslava sklizně, ale zároveň také míru a obnovy. Tanec trval osm dní a Kríkové se na něj připravovali očistou v parní lázni a pitím cesmínového nápoje. Posléze tančili kolem kotlů, v nichž se vařila kukuřice, v domech byl uhašen a znovu zapálen oheň, obnovovalo se domácí nářadí a usmiřovaly staré spory. Po dobu trvání tance bylo přísně zakázáno válčení a veškeré násilí. Kríkové znali mnoho her, oblíbený byl především lakros a hazardní hry s hůlkami. Měli v oblibě tance a zpěv, z hudebních nástrojů používali bubny, chřestidla a flétny. Mrtvé Kríkové [[Pohřeb|pohřbívali]] do země a do hrobu jim dávali jídlo i některé předměty (oděv, nůž).
== Kontakty s Evropany a historický vývoj ==
Kríkové se setkali s Evropany jako jedni z prvních severoamerických indiánů roku 1536, kdy je navštívili členové [[Pánfilo de Narváez|Narváezovy výpravy]], roku 1542 je navštívil Hernando de Soto, který na jejich území zahynul a posléze další španělští i francouzští objevitelé. Od roku 16170 začali mít Kríkové spory s anglickými osadníky z Karolíny, kteří pronikali na jejich území. Od konce 17. stol. vedli Kríkové vedli proti Evropanůům řadu válek, první z nich byla Yamasecká válka z let 1715-17. Posléze se Kríkové smísili s Evropany, především se [[Skoti|skotskými]] osadníky. Ze smíšených skotsko kríkskýchrodin pocházeli významní náčelníci přelomu 18 a 19. stol. Alexander MacGilavry a William MacIntosh, který byl pro svou smířlivou politiku vůči USA označen za zrádce a roku 1825 [[Poprava zastřelením|popraven]] svým rivalem, radikálním náčelníkem Menawou. V doě americké války za nezávislost bojovali Kríkové na straně Británie, za což jim byla přislíbena nezávislost. Samostatný stát Kríků skutečně existoval v oblasti dnšní Georgie a severní Flroidy mezi lety 1799 a 1803, jeho likvidace americkými vojáky měla za následek zhoršení vztahů a příklon Kríků (i jiných indiánů) na stranu britů. Na straně Britů bojovali Kríkové také za [[Britsko-americká válka|války roku 1812]]. Po porážce Britů se Dolní Kríkové spoelčně s Čerokíji podřídili vládě USA,
Část Kríků byla již roku 1828 vysídlena do [[Indiánské teritorium|Indiánského teritoria]] na území dnešní [[Oklahoma |Oklahomy]], ale většina kmene tam byla nucena odejít společně s Čerokíji až roku 1836 během tzv. cesty slz, při níž zahynulo asi 2000 Kríků. Další stovky indiánů zemřely v nové vlasy hlady těsně po výsídlení. V Indiánském teritoriu utvořili společně s Čerokíji, Seminoly, Čikasavy a Čokty svaz Pěti civilizovaných kmenů. Za [[Americká občanská válka|Americké občanské války]] bojovali Kríkové společně s Čerokíji na straně [[Konfederace]]. V současné době se ke kríkům hlásí více než 71500 osob, včetně míšenců, většina z nich však hovoří spíše anglicky, jen ai 15000 kríků dosud ovládá i svůj jazyk z maskogijské jazykové rodiny. Kríkové žijí převážně v Oklahomě, meněí skupiny také v Alabamě, Georgii a na Floridě.
| |||