Svatováclavská zbroj: Porovnání verzí

Nánosník byl nejspíše zhotoven ve [[Skandinávie|Skandinávii]] (toto je pouze jedna z teorií, doplnit odbornou citaci) a přilbě připevněn dodatečně. Technika plátování stříbra na železo, která byla použita k výrobě nánosníku, byla rozšířena v kovotepeckých dílnách zejména ve druhé polovině 11. a první polovině [[12.  století]].

Kontroverzní tvrzení v této části je potřeba upravit nebo doplnit citací. Je na něm vyobrazen motiv ukřižované postavy, interpretovaný často jako postava [[Ježíš Kristus|Krista]] nikoliv přibitého ke kříži, nýbrž upoutaného provazy - tedy motiv známý spolehlivě pouze ze [[skandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad hlavou ukřižovaného známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[Vikingové|vikingských]] opaskových nákončí - byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských [[přílba|přileb]] [[8. &nbsp;století]], jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. [[Kristus]] zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev . Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně [[Ježíš Kristus]], ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Odin]] -&nbsp;– připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]]. K této  interpretaci ukřižované postavy se přiklání například historička PhDr. Anežka Merhautová -&nbsp;– ta po své analýze helmy (r.roku 1992) určila její vznik do 10. &nbsp;století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením Odina, které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista.<ref>Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury"  Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref>

Nánosník byl tedy vytvořen v jutských nebo gotlanských dílnách v době kolem přelomu tisíciletí. Do [[Čechy|Čech]] se dostal buď darem nebo koupí o něco později, pravděpodobně až za vlády knížete [[Boleslav II.|Boleslava &nbsp;II]]. V této souvislosti bývá zvláště upozorňováno na osobu kněžny Emmy, [[anglosasové|anglosaské]] manželky [[Boleslav II.|Boleslava &nbsp;II]]. Právě ona byla největší propagátorkou vznikajícího kultu [[Svatý Václav|sv. &nbsp;Václav]]a. Z jejího podnětu vznikl například nádherný iluminovaný rukopis s Gumpoldovou legendou o [[Svatý Václav|svosv. Václav]]u&nbsp;Václavu. Mohla to být tedy právě ona, která [[přílba|přilbu]] získala a založila její svatováclavskou tradici.

Zvon přilbice pochází pravděpodobně z domácích dílen, vykazuje největší podobnost s nalezenými přilbami z Hradska, Olomouce či Ostrova Lednickego. Zvon vykazuje poškození a opravu, ke které došlo ještě před vznikem otvorů vlivem pozdější koroze. Nánosník k původní přilbici nepatří a byl k ní dán dodatečně později,pravděpodobně účelově pro potřeby [[legenda|legendy]]. Nánosník i lem totiž nedosedá přesně k plášti zvonu a obě části -&nbsp;– tedy zvon i nánosník byly vyrobeny v různém období. Zvon přilby má navíc jiný tvar než Václavova lebka. Kníže Václav by tak sice přilbu na hlavu dát mohl i včetně vycpávek nebo čapky, ale zatímco jeho lebka je výrazně protáhlá, přilba je mnohem více kruhovitá a tak by knížeti v této podobě na hlavě dobře neseděla (názor a výpočet Miroslava Ivanova z roku 1970, počítající s tím , že Svsv. &nbsp;Václav měl vlasy i na čele).

Součástí svatovítského pokladu je také tzv. "[[zbroj]] [[Svatý Václav|svatého Václava]]". Unikátní [[zbroj]] se skládá ze dvou kusů -&nbsp;– [[zbroj]]e samotné a pláštíku zajišťujícího ochranu krku a zesilujícího ochranu ramen bojovníka. Celý komplet pochází zřejmě již z počátku [[10. &nbsp;století]]. Starší prameny uvádí, že jde pravděpodobně o orientální import.

[[Zbroj]] samotná je dlouhá pod kolena bojovníka, má dlouhý široký, nezužovaný rukáv (ten se mohl uvazovat k ruce koženým řemínkem) a váží kolem 10 &nbsp;kg. Není bez zajímavosti, že je opatřena rozparkem pouze vepředu, vzadu nikoli.

'''Pláštík''' zesilující ochranu ramen a krku je vyroben stejným postupem, váží přibližně 1 &nbsp;kg a jeho obvod měří 126 &nbsp;cm. Na pravém rameni byl dělený a spínaný zřejmě šněrováním. Je lemován zlatými či pozlacenými kroužky.