Kvalitativní výzkum: Porovnání verzí

Podle jiných kritérií může být jako kvalitativní výzkum označován takový výzkum, který neužívá [[statistika|statistických]] metod a technik. V tomto pojetí je v opozici k [[kvantitativní výzkum|výzkumu kvantitativnímu]], v praxi psychologického a sociologického výzkumu jsou oba přístupy nejčastěji doplňkem jeden druhého.

 

 

Impulsem pro rozšíření kvalitativního výzkumu byla reakce výzkumníků na dominanci kvantitativních metod zkoumání, které se opírají o [[přírodní vědy|přírodovědný]] a [[pozitivismus|pozitivistický]] způsob řešení výzkumných otázek, hypoteticko-deduktivní [[paradigma]], strukturovaný [[sběr dat]] a statistické metody [[testování hypotéz]].

Úkolem kvalitativního výzkumu je vytvoření holistického obrazu zkoumaného předmětu, zachycení toho, jak účastníci procesů situace interpretují a zachycení interpretací těchto interpretací.

 

 

#''[[ontologie|Ontologické]] předpoklady'' znamenají zodpovědět otázku jaká je povaha a forma reality.

#:V kvalitativní metodologii převládá induktivní a abduktivní logika. Kategoriální systémy a teorie jsou vytvářeny na základě získaných dat, to zajišťuje, že vzniklé teorie jsou úzce kontextově spojené se zkoumaným jevem. Existuje průběžná interakce mezi výzkumnou otázkou, daty a použitými metodami.

 

 

* popisem procesů, vztahů, okolností, situací, systémů nebo lidí

* [[evaluace|evaluací]] a komparací praktik, inovací programů

 

* tematická analýza

* zakotvená teorie