Kult osobnosti: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pojem "kult osobnosti" a jeho rozdílné interpretace v minulosti: Rumunská socialistická republika |
m typo - http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=191 |
||
Řádek 44:
Ve 20. století se kult osobnosti rozvinul například u [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] v [[Německo|Německu]], [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|J. V. Stalina]] v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] a státech východního bloku či [[Mao Ce-tung|Mao Ce-tunga]] v komunistické [[Čína|Číně]]. Šlo o extrémní případy kultu osobnosti, podobně jako v [[Severní Korea|Severní Koreji]], kde jsou dodnes velebeni zesnulí vůdcové [[Kim Ir-sen]] a jeho syn [[Kim Čong-il]]. Kim Ir-sen byl dokonce prohlášen "věčným prezidentem" a oficiálně stojí dál v čele země. Obřích rozměrů nabyl také kult [[Enver Hodža|Envera Hodži]] v komunistické [[Albánie|Albánii]] či [[Nicolae Ceaușescu|Nicolae Ceausesca]] v komunistickém [[Rumunsko|Rumunsku]].
Kult osobnosti se vyskytoval i v meziválečném [[Polsko|Polsku]], kde byl uctíván maršál [[Józef Piłsudski]], dále ve fašistické [[Itálie|Itálii]] v čele s [[Benito Mussolini|Benitem Mussolinim]] či ve [[Španělsko|Španělsku]] za diktatury generála [[Francisco Franco|Francisca Franca]]. Také v [[Jugoslávie|Jugoslávii]] se kult osobnosti vyskytoval - po
Na přelomu 20. a 21. století proslul pěstováním megalomanského kultu osobnosti i prezident [[Turkmenistán|Turkmenistánu]] [[Saparmurat Nijazov]], který se nechával oslovovat jako „Turkmenbaši“ (otec všech Turkmenů), napsal knihu Ruhnama, jejíž obsah se musel vyučovat na turkmenských školách, přejmenoval měsíce v roce podle sebe a členů své rodiny a nechal si postavit řadu soch (nejznámější z nich byla umístěna na vrcholku „věže neutrality“ v hlavním městě Turkmenistánu Ašchabadu). Na svůj kult si potrpěl také např. irácký diktátor [[Saddám Husajn]] či libyjský vůdce [[Muammar Kaddáfí]].
| |||