Paštština: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: be-x-old:Пушту je dobrý článek; kosmetické úpravy
m oprava přepisu paštunštiny
Řádek 19:
|wiki= [http://ps.wikipedia.org/wiki/%D9%84%D9%88%D9%85%DA%93%DB%8C_%D9%85%D8%AE ps.wikipedia.org]
}}
'''Paštština''', též '''paštopaštunština''' či '''paštó''' ({{vjazyce|ps}}: {{cizojazyčně|ps|پښتو}} ''paštó/pachtó'') je [[Fylogeneze|fylogeneticky]] íránský jazyk. Pašto je úředním jazykem '''Afghánistánu''', mluví jim asi 60 % Afghánců a navíc část obyvatel Pákistánu. Je psána upraveným arabským písmem zprava doleva.
Pašto se mluví v jihovýchodním [[Afghánistán]]u od [[Džalálábád]]u po [[Kandahár]] a odtud severozápadně k '''Sabzaváru'''. V [[Pákistán]]u používají pašto obyvatelé sídlící v severozápadních oblastech a hraničních provincií. V některých oblastech Pandžábu a [[Balúčistán]]u. V současnosti mluví paštsky 35 miliónů lidí.
 
Řádek 39:
'''z perštiny'''
* مېز
* méz / persky míz/
* stůl
'''z urdštiny'''
* میټایی /میٹھایی/
* míṭájí
* míTájí
* sladkost, cukroví
'''z angličtiny'''
* راکټ
* rákeTrákeṭ /rocket/
* raketa, střela
'''z ruštiny'''
Řádek 94:
* '''Shodný i neshodný přívlastek''' je většinou '''před řídícím členem'''
** لوی ښار
** '''LoَjLój''' Xárṣ̌ár
** '''Velké''' město
* '''Příslovečné určení místa, času a způsobu''' mohou mít různé postavení ve větě podle důrazu.
* Je-li přívlastek rozšířen samostatným přivlastňovacím zájmenem, je ve větě na '''prvním místě'''.
** زما د بلار کور
** '''Zmá''' d plór kór
** Dům '''mého''' otce
* '''Tázací věty''' vyslovujeme s intonací s otazníkem na konci věty. Někdy jsou věty uvedeny částicí '''ájá'''
** آیا دا انصاف دی
** '''ájaájá''' dá inSáfins̤áf daj?
** Je to spravedlivé?
* '''Paštšina nemá vztaž‍ná zájmena'''. K vyjádření vztažné věty využijeme částice '''če''' / co /
** هغه هلک چه نوم یی احمد دی زما ملګری دی
** Hagha halak '''čečə''' nám jí Ahmad dí zmá malgarí dí.
** Ten chlapec, který se jmenuje Ahmad, je můj kamarád.
 
* '''Infinitiv''' ''nemá funkci předmětu'' jako v češtině k vyjádření použijeme stejnou částici '''če''', tentokráte s významem '''aby'''
** زه غواړم چه کندهار ته ولاړ شم
** Ze ghwáram '''čečə''' Kandahár ta wlár šam.
** Chci jet do Kandaháru.
*** přesněji řečeno: Chci '''abych''' jel do Kandaháru.
Řádek 139:
Z hlediska tvarosloví rozlišujeme základní typy sloves:
* '''jednoduchá'''
** achístelachístəl – kupovat-اخیستل
* '''předložková'''
** rátlelrátləl – přijít/ k mluvčímu/- راتلل
* '''nespojená složná‍''' / mají dvě části první je podstatné jm., nebo přídavné jm. a druhé sloveso přechodné nebo nepřechodné/
** kár kewelkəwəl – pracovat- کار کول
** zachmí kédalkédəl- být zraněn - زخمی کېدل
* '''spojená slovesa''' / jmenná část je spojena se slovesem kewelکول / /nebo kédal /کېدل/ s vypuštěním počátečního k/
** póhedalpóhédəl – rozumět-پوهېدل
** póhawelpóhawəl – informovat - پوهول
'''Infinitiv''' se vyznačuje přízvučnou koncovkou''' –el–əl''' / achístelachístəl – brát, koupit/ a může mít funkci podstatného jména slovesného.
 
== Přítomný čas sloves ==
Ke kmeni přítomného času se po odtržení koncovky–''' eləl''' '''/ ل /''' připojí následující koncovky:
 
 
Řádek 166:
| 1.os. pl.||-ú||larú
|-
| 2.os. pl.|| -ejəj|| larejlarəj
|-
| 3.os. pl.|| -í|| larí
Řádek 195:
* ''Nedokonavý tvar''
** زه به ليکم
** Ze be líkam
** Budu psát
 
* ''Dokonavý tvar''
** زه به وليکم
** Ze be wulíkam
** Napíši
 
Řádek 206:
[[Soubor:Khushal-Khan-Khattak.jpg|thumb|Chušhál Chán Chattak (1613 - 1689)]]
 
Jednou z nejstarších literárních památek, která je napsána jazykem paštopaštó, je kniha Životy světců od Sulejmána Makúa. V 15 století napsal Šajch Mali kroniku o bojích Júsufzajů na horním toku Indu.
Nejvýznamnějším paštúnským básníkem byl [[Chušhál Chán Chattak]] (1613–1689)
Chušhál byl jeden z prvních básníků, kteří své básně psali kromě [[perština|perštiny]] v jazyce pašto. Zanechal po sobě množství veršů ve formě ghazelů a landejů, které probouzely u lidí vlastenectví a povzbuzovaly je v boji proti [[Mughalská říše|Mughalům]]. Hlavní díla jsou:
Řádek 216:
 
* '''Ghazel''' (غزل) je kratší lyrická báseň o 5-15 dvojverších s jednotným metrem a jediným, mnohdy identickým rýmem. Tematika bývá milostná, mystická nebo filosoficky reflexivní.
* '''LandejLandəj''' (لنډۍ) je typ paštské lidové poezie, který se skládá ze dvou veršů. První verš má devět slabik, druhý třináct slabik. Verše se nerýmují, druhý verš končí vždy na – ''ma'' nebo – ''na''. Pokud verš na tyto slabiky nekončí, slabika se k němu jednoduše připojí. Tématem landejů bývá láska a vlastenectví.
 
ګلان د خاورو پيدا کېږي
Řádek 233:
چه د بل کور خرابوی کور يې خراب شی.
* Kdo zničí dům jinému tak jeho dům bude zničen.
* ČeČə d bal kór charábawí kór jé charáb ší
 
کتابونه دريابونه دی
Řádek 241:
داسې ونه نشته چه باد وهلی نه ده.
* Není strom, jehož by nevyvrátil vítr.
* Dásé wana našta čečə bád wahelaj na da
 
== Reference ==