Rudolf Hilferding: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
m typo |
||
Řádek 4:
[[Ministr financí]] v [[První vláda Gustava Stresemanna|první vládě Gustava Stresemanna]] ([[13. srpen|13. srpna]] [[1923]]-[[6. říjen|6. října]] [[1923]]) a ve [[Druhá vláda Hermanna Müllera|druhé vládě Hermanna Müllera]] ([[28. červen|28. června]] [[1928]]-[[21. prosinec|21. prosince]] [[1929]]). Klíčový ekonomický a socialistický teoretik [[Sociálnědemokratická strana Německa|německé sociální demokracie]] (SPD) za [[Výmarská republika|Výmarské republiky]], významný představitel tzv. [[Austromarxismus|austromarxismu]].
Původně vystudoval medicínu, ale novinářská práce (politický editor deníku ''Vorwärts'' v letech 1907–15, deníku ''Die Freiheit'' v letech 1918-1922) ho přivedla k marxistické teorii. Úzce spolupracoval s [[Otto Bauer|Otto Bauerem]], [[Karl Kautsky|Karlem Kautskym]] a [[August Bebel|Augustem Bebelem]]. Známá je jeho obhajoba marxismu proti prvním útokům [[Rakouská škola|Rakouské ekonomické školy]] ([[Eugen von Böhm-Bawerk|Eugena von Böhm-Bawerka]]). Jeho nejslavnější kniha ''Das Finanzkapital'' (''Finanční kapitál'') z roku 1910, která se vyrovnávala s tím, že koncentrace kapitálu nemá Marxem předpovídané důsledky, ovlivnila [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimíra Iljiče Lenina]] při jeho tvorbě konceptu [[Imperialismus|imperialismu]]. Základní teze Hilferdingova je, že banky v pozdním kapitalismu získávají kontrolu nad průmyslovými podniky a vytvářejí [[Monopol|monopoly]] a [[Kartel|kartely]]. Roku 1933 odešel do exilu ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Curych|Curychu]]. V této době připravil politický program pro německý sociálnědemokratický exil zvaný Pražský program. Později přesídlil do [[Paříž|Paříže]]. Zde ho zastihl vpád německých vojsk, byl zatčen [[Gestapo|
== Literatura ==
| |||