Václav Hollar: Porovnání verzí

Odebráno 19 bajtů ,  před 6 lety
chybičky; – divná, trochu zbytečná, věta
m (přidána Kategorie:Narození v Praze za použití HotCat)
(chybičky; – divná, trochu zbytečná, věta)
| podpis = [[Soubor:Signature Hollar.png]]
}}
'''Václav Hollar''' ([[13. červenec|13. července]] [[1607]] [[Praha]] – [[25. březen|25. března]] [[1677]] [[Londýn]]), známý pod latinizovanou formou jména '''Wenceslaus Hollar Bohemus''' a poněmčenou '''Wenzel Hollar''', byl [[Česko|český]] [[Baroko|barokní]] rytec a kreslíř. Sam napsal svoje jměno "Wentzeslaus". Od roku [[1627]] působil v&nbsp;dílnách ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] u&nbsp;[[Matthäus Merian|Matthäuse Meriana]]<!-- a u&nbsp;J. van der Hazdena -->, ve [[Štrasburk]]u, v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a v [[Antverpy|Antverpách]]. Od roku [[1636]] působil ve službách hraběte [[Thomas Howard z Arundelu|Thomase Howarda z&nbsp;Arundelu]], s nímž se dostal do [[Anglie]]. Za války z&nbsp;Anglie utekl, ale později se vrátil. Jeho syn zemřel při [[Velký londýnský mor|morové epidemii]], dotkl se ho [[velký požár Londýna]] v&nbsp;roce [[1666]]. I&nbsp;když většinu života prožil v&nbsp;cizině, zůstal [[Češi|Čechem]] a dával to najevo. Byl pohřben do společného hrobu pro zvláště nemajetnou chudinu na malém hřbitově při [[kostel svaté Markéty Antiochijské (Londýn)|kostele sv. Markéty ve Westminsteru]].
 
Hollar je autor realistických [[Baroko|barokních]] [[lept]]ů, mezi jeho časté náměty patří přírodní motivy, krajiny, [[Veduta|veduty]], mapy, portréty, městské prospekty, kroje a zátiší na volných listech i&nbsp;v&nbsp;souborech,. vytvořilVytvořil také pohled na [[Praha|Prahu]] podle svých kreseb z krátké návštěvy v&nbsp;roce [[1636]].
 
== Život ==
Nalezení stopy naznačující Hollarovu příslušnost k českým bratřím předcházela dlouhá a nejednoznačná diskuse. Velmi důležitým argumentem pro Hollarovo protestanství (nevědělo se, k jaké Hollar patřil konfesi) byl Hollarův odchod z Čech v roce 1627, čímž se připojil k velké skupině exulantů, kteří odcházeli právě z náboženských (a politických) důvodů. Ovšem největší problém tohoto důkazu tkví v tom, že důvod jeho odchodu mohla být touha po nových uměleckých možnostech, které mu umělecky upadající české prostředí nemohlo nabídnout. Protestantismus naznačovala také i některá dobová svědectví. Současník John Aubrey tvrdil, že důvod Hollarova odchodu z&nbsp;vlasti bylo náboženské vyznání<ref>Urzidil, ''Hollar…'', s. 20; „religious belief“</ref> a Hollarův přítel [[John Evelyn]] dokonce přímo říkal, že Hollar byl protestant, ale ke katolictví konvertoval pod vlivem antverpských [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]].<ref name="PXIX">Pennigton, s. XIX</ref> Na konci života byl také pohřben na anglikánském hřbitově.<ref name="U20" />
 
Zajímavý pohled na konfesi podávají znaky naznačující, že Hollarovi bylybyli katolíci. Richard PennigtonPennington dokonce tvrdí, že o tom „není pochyb“.<ref name="PXIX" /> Velmi sylnýmsilným argumentem byla především poměrně úspěšná kariéra Jana Hollara ve značně konfesně netolerantním prostředí 20. let 17. století. Pro to, že byl Václav Hollar katolík, by mohla mluvit jeho kladně vyřízená žádost z&nbsp;roku 1636 o&nbsp;polepšení erbu císařem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], mužem pevné víry, ovšem zde mohla hrát roli i&nbsp;diplomacie, kde by císařovo zamítnutí mohlo zhoršit vztahy s&nbsp;Anglií.<ref name="U20" /> Pokud byl v době, kdy se setkal s Arundelem, nekatolíkem, předpokládá se, že mohl ještě po příjezdu do Anglie konvertovat, protože Arundelova rodina byla katolická a nejspíše i komorná Margaret, která se stala jeho ženou, byla katoličkou.<ref>Pennington, s. XXVI</ref> Také existuje záznam, že byl Hollar v roce 1656, ještě za vlády Cromwella, zadržen, když se „vracel z kaple“, tedy nejspíše katolické kaple zbudované u nějakého vyslanectví.<ref>Pennigton, s. XX</ref>
 
== Dílo ==
[[Soubor:Wenceslas Hollar - Head of a cat (middle size).jpg|thumb|Nejpopulárnější Hollarova rytina ''Dobrá kočka, která nemlsá'' z&nbsp;roku 1646]]
Václav Hollar nebyl jen jedním z&nbsp;nejlepších, ale zároveň i&nbsp;nejplodnějších umělců své doby. Vytvořil okolo 400 [[Kresba|kreseb]] a 3&nbsp;000 [[lept]]ů. První generální [[katalog]] Hollarových leptů provedl v&nbsp;roce [[1853]] archeolog a sběratel [[Gustav Parthey]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Parthey | jméno = Gustav | odkaz na autora = | titul = Wenzel Hollar&nbsp;: beschreibendes Verzeichniss seiner Kupferstiche | vydavatel = Nicolaische Buchhandlung | místo = Berlin | rok = 1853 | jazyk = německy}}</ref> <!--
 
který stanovil počet grafických listů na 2&nbsp;814.<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Nový velký ilustrovaný slovník naučný, sv. IX | vydavatel = Gutenberg | místo = Praha | rok = 1930 | kapitola = Hollar Václav | typ kapitoly = heslo | strany = 89}}</ref>
 
--><nowiki> </nowiki>V&nbsp;roce 1983 tento katalog revidoval Richard PennigtonPennington, který vyloučil 200 rytin od jiných autorů a naopak zařadil 225, o kterých Parthey nevěděl. Penningtonův katalog zachovává z Partheyova katalogu jak dělení rytin podle tématu, tak číslování (1–2&nbsp;733), přičemž doplněné rytiny mají k číslu připojena písmena A, případně B, C, D.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pennington | jméno = Richard | odkaz na autora = | titul = A Descriptive Catalogue of the Etched Work of Wenceslaus Hollar 1607–1677 | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge&nbsp;; New York | rok = 1982 | isbn = 052122408X | jazyk = angličtina | strany = ix}}</ref> Soupis kreseb vytvořil Franz Sprinzels.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Sprinzels | jméno = Franz | odkaz na autora = | titul = Hollars Handzeichnungen | vydavatel = Passer | místo = Wien | rok = 1938 | jazyk = německy}}</ref>
 
Názor na Hollarovo dílo se v průběhu doby vyvíjel, ale většinou na něm byla ceněna vysoká úroveň kresby, přesnost, detailnost a realismus, díky čemuž je jeho dílo ceněným dokumentem doby.
 
Z Hollarových uměleckých začátků není příliš známo,. podlePodle známého vyjádření pod leptem ''Hollar s rytinou sv. Kateřiny'' říká, že již od mala měl zálibu v malbě [[Miniatura (malířství)|miniatur]], ovšem první známé dílo pochází z roku 1626, je to lept ''Maria s dítětem'' podle Dürera, a pak několik dalších leptů z roku 1627, tedy ''Svatá rodina'' (P133) podle [[Joseph Heintz|Josepha Heintze]] a ''Krajina s převislým stromem''.
 
Hollar se ve svém díle zabýval širokou paletou témat. Známá jsou jeho [[Topografie|topografická]] díla zachycující krajinu a města Česka, Německa, Anglie (díky němu je dnes známa podoba Londýna před velkým požárem), [[Nizozemsko|Nizozemska]], [[Švýcarsko|Švýcarska]] a dnešního [[Maroko|Maroka]]. Ztvárňoval také [[portrét]]y svatých a známých lidí své doby, motivy ze [[Starý zákon|Starého]] a [[Nový zákon|Nového zákona]], [[mytologie]] a historické scény podobně jako [[erb]]y, [[Karikatura|karikatury]], zvířata, květiny, [[zátiší]], [[alegorie]], módu, zde je známý cyklus ''Aula veneris'' a mnoho dalšího. Rytina jeho [[Kočka|kočky]] s&nbsp;poučným nápisem „''Dobrá koczka, která nemlsá''“ se stala vůbec jeho nejznámějším samostatným obrazem, známý grafický list se zvířetem je také ''Pudl – Boloňský psík'' (P2097). Když se poprvé dostal do Londýna hrálo v jeho díle velmi podstatnou roli dokumentace předmětů z Arundelovi sbírky, tyto rytiny jsou často označeny ''ex collectione Arundeliana'', zde vytvořil velmi zdobný např. ''Mantegnův kalich'' (P2643), pohledů na Londýn také použil na cyklus ''Londýnské roční časy''. Při pobytu v Nizozemsku vytvořil také podstatný cyklus lodí ''Navium variae figurae et formae''. Není jasné, která z rytin je Hollarova poslední, někdy je tak označováno vyobrazení hrobu Eduarda IV. (P2282).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Prokop | jméno = Toman | odkaz na autora = Prokop Toman | titul = Nový slovník československých výtvarných umělců | vydavatel = Výtvarné centrum Chagall | místo = Ostrava | rok = 1993 | strany = 359 | isbn = | díl = 1 | vydání = 4}}</ref>
 
Velké sbírky Hollarových děl se nacházejí na [[Windsor (hrad)|Windsorském hradě]], v&nbsp;[[Národní galerie (Londýn)|londýnské Národní galerii]], ve&nbsp;sbírce Hollarova díla nazývané Hollareum v majetku [[Národní galerie v Praze]] a ve Fisher Library patřící k&nbsp;[[University of Toronto]],. nemaléNemalé sbírky jsou také v [[Albertina|Albertině]] a kabinetě rytin v Berlíně.
 
== Odkaz ==
2 424

editací