Hradec Králové hlavní nádraží: Porovnání verzí

}}</ref>). V té době bylo jižní zhlaví vybaveno [[Světelné návěstidlo|světelnými návěstidly]] typu Elektrosignál, severní [[zhlaví]] bylo v té době vybeveno mechanickými návěstidly, tato návěstidla byla nahrazena až v roce [[1962]].<ref name="Rachota" /> Během výstavby třetího hradeckého nádraží byl také vystavěn poštovní a telegrafní úřad č. 2 (1932–1934), který se nacházel v blízkosti jižního křídla přijímací boduvy (stojí dodnes).<ref name="Hradec">{{Citace monografie
| jméno = Jiří
| příjmení = Malina
| titul = Bibliografický průvodce po stavebních uměleckých a technických památkách
| rok = 1982
| isbn =
| vydavatel = Krajské muzeum východních Čech
| jazyk = česky
}}</ref> V roce 1935 již jezdily motorové vlaky mezi Hradcem Králové a Kyšperkem.<ref name="Filip" /> Rok po předání nádražní budovy cestujícím se uskutečnila druhá slavnost a to u příležitosti otevření osobního kolejiště, které se opět zúčastnil prezident Ředitelství drah dr. Nevole. Cestujícím byl předán odjezdový podchod a nástupiště. O několik minut později u druhého nástupiště zastavil osobní vlak č. 608, který byl spřažen s parní lokomotivou řady 354.109.<ref name="SrpZdeněk" /> 26. srpna [[1937]] projížděl stanicí zvláštní vlak, který byl doprovázen prezidentem republiky [[Edvard Beneš|dr. Edvardem Benešem]] při cestě z Moravy. Prezident vyhlížel ze salonního vozu a pozdravil diváky na prvním nástupišti, ovšem samotné pozvání k návštěvě města Hradce Králové odmítl.<ref name="SrpZdeněk" /> 6. března 1939 přijel ministr dopravy gen. [[Alois Eliáš]], odjel po pětadvaceti minutách.<ref name="SrpZdeněk1" /> Druhá světová válka se projevila zastavením provozu motorových vozů a to kvůli úsporám nedostatkového [[benzín]]u a [[nafta|nafty]]. V letech [[1939]]–[[1945]] byla na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] zřízena státní železniční společnost [[Českomoravské dráhy]], zkráceně '''BMB-ČMD'''. Železnice byla strategicky důležitý prostředek k zásobování vojska. V období Protektorátu jezdily také vlaky [[Deutsche Reichsbahn|říšských drah]], zkráceně '''DR''', avšak využívat je mohli pouze cestující při cestách z [[Nacistické Německo|Říše do Říše]], nepodléhali pasové a propustkové prohlídce. Přeprava cestujících těmito vlaky mezi stanicemi Protektorátu byla vyloučena.<ref name="Protektorat" /> V roce [[1941]] se na čelech lokomotiv začal objevovat symbol „V“, který byl odvozen od slova „Victoria“, latinský název pro „vítězství“. Bíle orámované nárazníky také sloužily k lepší orientaci v prostředí nočního zatemnění.<ref name="Akce">{{Citace elektronického periodika

</ref> Ovšem rok 1950 přinesl pro odbavovací halu hradeckého nádraží také hezkou výzdobu v podobě bývalých reklamních pásů, na které akademická malíř Břetislav Jüngling přenesl tzv. „výjevy“ z některých děl spisovatele [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]].<ref name="SrpZdeněk1" /> O rok později byl na jížní část střechy umístěn znak [[Pětiletka|pětiletky]], směrem do náměstí pak nápis „S prezidentem [[Klement Gottwald|Gottwaldem]] k [[Socialismus|socialismu]]“.<ref name="SrpZdeněk1" /> 24. listopadu [[1951]] došlo na nádraží k nehodě. Osobní vlak č. 836 vjel na [[Kusá kolej|kusou kolej]] č. 10 a narazil do [[Zarážedlo|zarážedla]], které rozbil, lokomotiva zastavila až na prvním nástupišti. Při incidentu bylo zraněno 45 cestujících, z toho 3 těžce. Odpovědnost za způsobenou havárii nesl strojvedoucí, který se domníval, že jede na jinou kolej.<ref name="SrpZdeněk1" /> 5. května 1960 přijel na hradecké nádraží zvláštní vlak z Francie, který byl doprovázen členy [[Alexandrovův soubor písní a tanců|Alexandrova souboru písní a tanců]].<ref name="SrpZdeněk1" /> 21. června [[1960]] byla otevřena nová traťová spojka o délce čtyř kilometrů mezi [[Plačice|Plačicemi]] a [[Opatovice nad Labem|Opatovicemi nad Labem]]. Spojka začala sloužit zejména uhelným vlakům z Mostecka, které jezdí do [[Elektrárna Opatovice nad Labem|opatovické elektrárny]]. Do té doby jezdily všechny tyto vlaky na hradecké nádraží a odtud pokračovaly do Opatovic, což mělo neblahé následky na plynulost dopravy.<ref name="SrpZdeněk1" /> 14. listopadu 1960 vyjel z Hradce Králové osobní vlak č. 608, který se [[Železniční nehoda u Stéblové|u Stéblové]] srazil s osobním vlakem č. 653. Neštěstí si vyžádalo 118 mrtvých a 110 těžce zraněných. V roce [[1962]] bylo ve středovém obvodu stanice vybudováno [[reléové zabezpečovací zařízení]].<ref name="Rachota" /> Vzhledem k tomu, že obslužný panel se od té doby nacházel v dopravní kanceláři, bylo výhybkářské stanovistě na „středu“ (č. 4) úplně zrušeno. V té době byla stará mechanická návěstidla nahrazena světelnými návěstidly sovětské výroby, v 80. letech pak novými návěstidly typu AŽD 70.<ref name="Rachota" /> Původně mělo být reléové zabezpečovací zařízení instalováno v celém obvodu stanice, ovšem po půlstoletí v roce 2014 sloužilo jen ve středovém obvodu. Do konce 50. let sloužila ve stanici také dvě výhybkářská stanoviště, stanoviště č. 3 se nacházelo u jižního zhlaví, stanoviště č. 5 se necházelo u zhlaví severního, mezi rozběhem tratí na jaroměřské a týnišťské straně se také nacházelo závorářské stanoviště č. 7.<ref name="Rachota" /> <ref name="Rachota" /> V letech [[1962]] až [[1963]] byly na motorové rychlíky z Prahy do Broumova nasazovány [[Motorový vůz 830|motorové vozy řady M 262.0]].<ref name="řada840">{{Citace monografie