Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 1 113 bajtů ,  před 5 lety
-neozdrojované a osobní komentář
 
Podle postupně zveřejňovaných dokumentů ze sovětského vyšetřování a svědectví některých účastníků nebyl letoun v době konání přehlídky ještě zcela dokončen, a také se na něm zkoušely a odlaďovaly systémy, které měly být později implementovány do sériové produkce. Nové křídlo letounu čekalo ještě zpevnění na základě zatěžovacích zkoušek, v letounu byly nedokončené elektronické systémy pro zlepšení horizontální a vertikální řiditelnosti a [[Stabilita letadla|stabilizaci]] letu. Aby nedopatřením nedošlo k jejich zapnutí, byly příslušné spínače a nastavovací prvky umístěny na speciálním ovládacím panelu pod zaplombovaným zákrytem. Zatímco obvody pro horizontální, směrové řízení byly už víceméně funkční, obvody pro svislé, podélné řízení kompletní nebyly a jejich aktivace vyvolávala extrémní výchylku elevonů (řídící plochy na křídle). Když po první letové ukázce západní média hodnotila manévrovatelnost u Tupoleva jako znatelně horší než u Concordu, rozhodli se Sověti předvést, co jejich stroj dokáže a odstranili zákryt – zřejmě nedopatřením však zapnuli systémy oba. Když se pak přiklopením kachních ploch nekompletní systém aktivoval a vychýlil elevony, nemohl je pilot řízením vyrovnat, neboť se současně vysunul i mechanický omezovač řídící páky. Letadlo začalo prudce klesat, narůstala rychlost a zvyšoval se boční náklon. Posádka téměř okamžitě zahájila zpětné vysunutí kachních ploch, aby se obnovila řiditelnost letounu, ale pilot už nebyl schopen letadlo vyrovnat, aniž by přetížení překročilo hranici 4G. Vzniklé síly způsobily zlomení nosníku levé poloviny křídla a následně destrukci stroje.<ref>http://www.testpilot.ru/review/sst/3/crash.htm {{ru}} Blizňjuk a kol.: „Pravda o dopravních nadzvukových letadlech“ kapitola Katastrofa letadla Tu-144 (palubní číslo 77102) v Paříži</ref>
 
Svědectví očitého svědka, šéfpilota Letu Kunovice, Františka Srnce:
 
===== Viděl jsem to osobně =====
Podrobně jsem pročetl velmi zajímavý článek o havárii TU-144. Odborné úvahy o odblokování systému řízení, či možné špionáži nechávám stranou. V sobotu předváděl letoun pan Jeljan, se kterým jsem se osobně znal. Capt Kozlov snad předváděl letoun pro mezinárodní veřejnost poprvé. Jestliže Concorde stoupal po průletu pod úhlem 30 st., sovětský letoun musel stoupat 40st!! Nestačili už přejít do horizontálního letu a spadli bez rychlosti do ůhlu ne 90st ale 100. Potom z výšky asi 1700m měl pilot dvě možnosti. Buď překonat povolené"g"nebo vrazit do země. Žadná Mirage, žádná špionáž, jenom nesmyslné politické soutěžení mezi západem a Sov.svazem. Dokonce jsem na ruční radiostanici poslochal jejich korespodenci s TWR. No nemluvili, ani neodpovídali na výzvy TWR při nezvvyklé poloze letounu. To je můj názor - ale už je to více než 40 let.
 
=== Iljinskij Pogost 1978 ===
Zatímco Tu-144 má systém řízení letounu mechanický s hydraulickým posilováním, je u Concordu použit systém [[FBW]] (fly-by-wire) s vysokotlakou hydraulikou s tím, že vzletová fáze se prováděla automaticky. Velký rozdíl je i v zadání, na jakých letištích měly oba letouny přistávat. Zatímco Concorde uvažuje jen provoz na velmi kvalitních certifikovaných [[Vzletová a přistávací dráha|VPD]], Tu-144 měl přistávat na běžných sovětských letištích, jejichž stav nebyl vždy ideální. To se projevilo zejména na konstrukci [[Podvozek letadla|podvozků]], ale také tím, že konstruktéři Tu-144 si nedovolili zcela vypustit [[APU]] (pomocnou energetickou jednotku), jako jejich konkurent. Významných rozdílů je mnohem více, Concorde měl zabudovaný pokročilý systém proti blokování brzd, Tu-144 brzdný padák, širší trup, takže umožňoval umístění 3+2 sedadla atd.
 
Není uváděn žádný konkrétní systém, který by byl na obou letounech natolik podobný, aby zdůvodnil pověsti o okopírování Concordu a ospravedlnil hanlivou přezdívku „Konkordski“, kterou západní média Tu-144 označovala. Podobnost Tu-144 se starším Concordem je tedy zřejmě "čistě náhodná".
 
=== Letové výkony ===