Voračičtí z Paběnic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
znak |
páni z bissingen |
||
Řádek 7:
Během 16. století se rozdělili do několika větví, drželi statky po celých Čechách, například [[Proseč]], [[Prčice]], [[Polánky]], [[Heřmanice]], [[Pyšely]], [[Smilkov]], [[Křtěnovice]], [[Blanice|Blanici]] a dokonce i statky na [[Morava|Moravě]].
Jan vykonával funkci nejvyššího berníka, Jan Lipolt bojoval proti [[Švédsko|Švédům]] za [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. V 17. století všechny větve povýšily do panského stavu, v 18. století dokonce do hraběcího. V roce [[1704]] byl jako první do hraběcího stavu přijat František Helfríd se svými bratry Antonínem, Vojtěchem a Leopoldem, který sloužili v císařské armádě jako důstojníci. Helfríd vykonával úřad hejtmana loketského kraje a sloužil u zemského soudu. Věnoval se [[genealogie|genealogii]] a [[heraldika|heraldice]] českých a moravských šlechtických rodin. Jan Kryštof Ignác se na počátku 18. století stal profesorem filosofie a teologie na pražské univerzitě a rektorem koleje u sv. Ignáce. Roku 1778 vymřela nippenburská větev rodu [[Páni z Bissingen|Bissingen]] a její poslední potomek Jan Jindřich odkázal své statky svému bratranci Jáchymu Voračickému z Paběnic. Od této doby se rod také nazývá Voračický-Bissingen.
Jedna z větví se dožila 19. století, pravděpodobně existují dodnes.
== Erb ==
Řádek 18:
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Páni z Bissingen]]
=== Reference ===
| |||