Závazek: Porovnání verzí

Uznání principu závazku je jedním ze základních a nezbytných předpokladů platnosti [[právo|práva]]. Závazek (''obligace'') je v právu [[Závazkový vztah|individuální vztah]] mezi dvěma či více ([[fyzická osoba|fyzickými]] nebo [[právnická osoba|právnickými]]) osobami, který [[dlužník]]a zavazuje vůči [[věřitel]]i k určitému plnění, což je povinnost něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco trpětstrpět. Při neplnění se věřitel může svého oprávnění, tzv. [[pohledávka|pohledávky]], domáhat [[žaloba|žalobou]] proti dlužníkovi v prodlení se splněním [[dluh]]u.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo ''Obligace''</ref> Závazkem ale není pouhá [[společenská úsluha]].

Závazek vzniká zejména uzavřením [[smlouva|smlouvy]], ale také způsobením [[újma|škody]], [[bezdůvodné obohacení|bezdůvodným obohacením]], případně i z jiných [[zákon]]ných skutečností. Obsah závazku lze vždy změnit dohodou účastníků (''[[kumulativní novace]]''), automaticky se pak mění [[prodlení]]m dlužníka i věřitele; v době jeho trvání se také mohou změnit jeho účastníci, např. [[postoupení pohledávky|postoupením pohledávky]] jinému věřiteli, [[převzetí dluhu|převzetím dluhu]] nebo tím, že k závazku [[přistoupení k dluhu|přistoupí]] nový, resp. další dlužník. Kvůli větší jistotě věřitele jej lze zajistit či utvrdit i dalšími právními instituty, jako je např. [[smluvní pokuta]], [[ručení]] nebo [[uznání dluhu]]. Závazek zanikne především splněním (''[[soluce]]''), ale také výpovědí, dohodou o jeho nahrazení jiným závazkem (''[[privativní novace]]'') nebo o jeho zániku bez náhrady, jestliže se stane plnění nemožným, uplynutím doby, na kterou byl omezen, [[započtení]]m, [[narovnání]]m nebo splynutím[[splynutí]]m, jestliže právo s povinností splynou v jedné osobě (např. dlužník zdědí pohledávku za svou osobou).