Vědecká metoda: Porovnání verzí

'''Vědecká metoda''' je [[posloupnost]] nebo [[sada]] [[proces]]ů, používaných při [[věda|vědeckém]] [[výzkum]]u. [[Cíl|Cílem]] je získat [[znalost]]i a [[vědomost]]i pomocí [[pozorování]] a [[dedukce]] na základě dosud známých poznatků. Přijímání nových vědeckých poznatků je založeno na konkrétních [[vědecký důkazDůkaz|důkazech]]. [[Vědecká metoda]] je založena na předpokladu, že kritériem pravdivosti vědecké [[teorieHypotéza|hypotézy]] je souhlas [[předpověď|předpovědí]] s výsledky [[výzkum]]u. Tento přístup udržuje vědecké teoriehypotézy v neustálém kontaktu s realitou a umožňuje jejich [[falzifikace|falzifikaci]], neboť teoriehypotéza, jejíž důsledky jsou v rozporu s výzkumnými zjištěními, bude falzifikována (tedy vyvrácena). Mnohokrát ověřená a potvrzená hypotéza se stává vědeckou [[Teorie|teorií]]. Důsledkem je omezení vědy na otázky a [[Hypotéza|hypotézy]], jež jsou alespoň v [[princip]]u rozhodnutelné pozorováním.<ref>[[Immanuel Kant]] - ''Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou'' - Závěr O určení hranic čistého rozumu [http://www.filosofie.cz/texty/pub/kant/Kant%20-%20Prolegomena.html]</ref>

# Příprava [[Hypotéza|hypotéz]] (návrh [[vysvětlení]] s obecnou platností, [[logická indukce]])

# [[#Ověření|Ověření]] souladu skutečnosti s předpovědí (buď [[aplikace|aplikací]] předpovědi na [[experiment]] nebo aplikací na soubor dat získaný jinak) a ověření [[logika|logické]] správnosti předchozích kroků.

Za „vysvětlení“ jevu se považuje popis [[Vztah|vztahů]] mezi vjemy (poznatky) pomocí pojmů rozložitelných na základní [[Pojem|pojmy]] a [[Předpoklad|předpoklady]] (postuláty), které se předpokládají jako dané a dále se nevysvětlují ani [[Důkaz|nedokazují]], tedy jsou neempirickéne[[Empirie|empirické]] a iracionálníi[[racionální]]. Jednotlivé vědecké přístupy ([[Paradigma|paradigmata]]) se mohou lišit tím, co za takové základní [[Pojem|pojmy]] a [[Postulát|předpoklady]] považují. Moderní [[Kauzalita|kauzalistická]] věda má jako jeden z takových základních [[Postulát|předpokladů]] [[pojem]] přírodního zákona, tedy představu, že stejné podmínky vedou vždy ke stejnému výsledku.

* explorativní výzkumný plán - pouhý popis zkoumaného jevu (např. [[narativní analýza]], [[zakotvená teorie]])

* deskriptivní výzkumný plán - popis zkoumaného jevu včetně statistik výskytu (např. [[analýza výskytu]], [[analýza četnosti]])

* experimentální výzkumný plán - určení příčinných (kauzálních vztahů) mezi jevy ([[experiment]], [[kvaziexperiment]]).

* [[Occamova břitva]] - je základem [[Princip|principu]] logické úspornosti a říká, že je vhodné použít nejjednodušší možné vysvětlení [[jev|jevu]].