Hradec Králové hlavní nádraží: Porovnání verzí

je [[železniční stanice]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]], městě, které leží na soutoku [[Labe]] s [[Orlice|Orlicí]] ve východních [[Čechy|Čechách]]. Hlavní nádraží je situováno v části města [[Pražské Předměstí (Hradec Králové)|Hradec Králové-Pražské Předměstí]], je spojovacím [[Železniční uzel|uzlem]] tratí [[Trať 020|č. 020]], [[Trať 031|č. 031]] a [[Trať 041|č. 041]], do něhož ústí celkem pět železničních tratí ze směru od [[Pardubice|Pardubic]], [[Týniště nad Orlicí]], [[Jičín]]a, [[Jaroměř]]e a [[Chlumec nad Cidlinou|Chlumce nad Cidlinou]]. Stanice je [[elektrifikace|elektrifikovaná]] (3 [[Volt|kV]] [[Stejnosměrný proud|DC]])<ref name="Trakce" />, nádražní budova je majetkem [[České dráhy|Českých drah]]<ref>[http://nahlizenidokn.cuzk.cz Nahlížení do katastru nemovitostí], Hradec Králové, část Pražské Předměstí, č.p. 914</ref>, oproti původní budově z roku 1857, je o několik metrů blíže městu.<ref name="SrpZdeněk1" /> Název Hradec Králové hlavní nádraží nese stanice od roku [[1952]].<ref name="Českánádraží">{{Citace monografie

</ref> , proto postrádala reprezentativní staniční budovu. Veškeré úsilí obyvatel zhatily požadavky vojenské správy. V té době to bylo chápáno jako ohromná prohra, avšak oddálena výstavba stanice později napomohla rozvoji města. Jednalo se o železniční stanici s jednopatrovou [[Hrázděné zdivo|hrázděnou výpravní budovou]] v [[Novogotika|novogotickém slohu]], kterou navrhl [[Vincenc]] Daniel<ref name="Daniel">{{Citace elektronického periodika

</ref><ref name="Českánádraží" /> (mimo jiné většinu budov na Jihoseveroněmecké spojovací dráze navrhl [[František|Franz]] Riesemann), ve své době nesla název Königgrätz, spadada do II. třídy.<ref name="SrpZdeněk1" /><ref name="Ederer" /> Skromná [[hrázděná stavba]] byla zvolena čistě z vojenských účelů, z obav, aby při případném válečném konfliktu nepadla do rukou nepřítele a nestala se tak jeho strategickým zázemím. Po úmyslném zapálení by budova velice rychle vzplála, hrázděné zdivo puklo, požár by budovu zcela zlikvidoval. Mimochodem takový osud potkal 8. července roku 1866 nádražní budovu v Josefově, když se ji pokusil zmocnit [[Prusko|pruský]] vojenský oddíl.<ref name="Daniel" /><ref name="ČVUT" /> Stavební projekty vznikaly v [[Liberec|liberecké]] stavební kanceláři dráhy a to v letech [[1855]] až [[1856]] pod vedením Jana Schebka, který také řídil stavbu dráhy.<ref name="Daniel"/> Skutečný rozvoj železnice nastal až po zrušení pevnostního pásma.<ref name="Rezkova" /> Do té doby byla doprava zajišťována [[Dostavník|poštovními dostavníky]] a [[Vozka|formany]], cesta do [[Praha|Prahy]] trvala několik dní, také se jezdilo do [[Brno|Brna]], [[Vídeň|Vídně]] a [[Uhersko|Uher]], železnice byla v podstatě jediným konkurentem a to ještě po dlouhou dobu.<ref name="Rezkova">{{Citace monografie

* {{Citace monografie | příjmení =KrejčíkKrejčiřík | jméno =Mojmír | odkaz na autora = | titul = Česká nádraží, – Architekturaarchitektura a stavební vývoj, III. díl/, první část.| url = | vydavatel = Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada | místo = Litoměřice | rok = 2009 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 978-80-902706-7-1 | jazyk = česky }}