Černý Most: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
foto: torzo mostu
upřesnění k mostku
Řádek 24:
== Název ==
[[Soubor:ČM od Dolních Počernic1.jpg|thumb|left|pohled na Černý Most od Dolních Počernic]]
[[File:Kyje, Hutě, Za černým mostem, zbytek starého mostu.jpg|thumb|Torzo staršího betonového mostu ulice Za černým mostem v Kyjích. K těmto místům se vztahoval původní název lokality Černý most. Původní kamenný mostek, k němuž se označení mělo vztahovat, se nedochoval.]]
Název ''Černý Most'' pochází od místního označení dřívějšího kamenného mostu nad [[trať 231|železniční tratí]] do [[Čelákovice|Čelákovic]], černému od kouře z [[parní lokomotiva|parních lokomotiv]]; název Černý most nesla i strážní budka při trati. Ulice v kyjské části Hutě, která navazuje na tento most, nese od počátku 70. let 20. století název „Za černým mostem“.<ref>M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník, encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, Libri, Praha, 1996-1997, 1. díl (heslo Černý Most II), 2. díl (heslo Za černým mostem)</ref> Torzo původního mostu je vidět asi 10 metrů východně od dnešního mostu.<ref>[http://www.praha14.cz/planstudio/moje/nahled.php?x=3468369&y=5553020 Plánek původního mostu na stránkách Prahy 14]</ref> Konečná stanice tramvají (dnes Lehovec) nesla od svého uvedení do provozu 30. června 1976 až do otevření úseku IV.B metra 8. listopadu 1998 název „Hloubětín, Černý most“, resp. „Černý most“. Koncem 70. let se jako „sídliště Černý Most I“ začalo označovat panelové sídliště, které vzniklo „na zelené louce“ východně od Broumarské ulice; ve druhé polovině 80. let pak byl jako „sídliště Černý Most II“ označen další sídlištní komplex a roku 1987 bylo pro tato sídliště vytvořeno katastrální území Černý Most. Název Černý Most pak v roce 1998 nedostala stanice metra nejblíže bývalému Černému mostu (ta se jmenuje [[Rajská zahrada (stanice metra v Praze)|Rajská zahrada]]), ale až konečná stanice, která je od někdejšího Černého mostu vzdálena asi 1,6 kilometru na východ.
 
== Historie ==