Hradec Králové hlavní nádraží: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
menší doplnění z literatury ISBN 80-902593-3-2, Příběh hradeckého nádraží
Řádek 67:
=== 1857–1918 ===
[[Soubor:Hradec Králové hlavní nádraží (1929).jpg|thumb|left|Autobusy a taxíky před starým nádražím v roce [[1929]]. Tato nádražní budova se nacházela někde na úrovni dnešního druhého nástupiště, byla postavena v roce [[1871]]<ref name="Rezkova" />. Na levé straně vystupuje druhá budova, která byla přistavěna v roce [[1893]].<ref name="Pohlednice" />]]
První železniční stanice v Hradci Králové s ne příliš reprezentativní staniční budovou, byla vystavěna v roce [[1857]] na hranici katastrů [[Kukleny|Kuklen]] a Pražského Předměstí, pozemku zvaném „husinec“<ref name="SrpZdeněk1" /> (jednalo se o bývalé pastvisko), byť kuklenští radní žádali výstavbu stanice na uzemí obce a to bez ohledu na potřeby města Hradce Králové. Kukleny v té době měly několik továren a [[mlýn]]ů, obec trvala na tom, že Hradec Králové se nikdy nestane průmyslovým městem.<ref name="SrpZdeněk1">{{Citace monografie
| jméno = Zdeněk
| příjmení = Srp
Řádek 92:
| datum přístupu = 2-1-2014
| url = http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/37195/1/MicjanV_Modernizace%2B%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_MV_2010.pdf}}
</ref> (mimo jiné většinu budov na Jihoseveroněmecké spojovací dráze navrhl [[František|Franz]] Riesemann), ve své době nesla název Königgrätz, spadada do II. třídy.<ref name="SrpZdeněk1" /><ref name="Ederer" /> Skromná [[hrázděná stavba]] byla zvolena čistě z vojenských účelů, z obav, aby při případném válečném konfliktu nepadla do rukou nepřítele a nestala se tak jeho strategickým zázemím. Po úmyslném zapálení by budova velice rychle vzplála, hrázděné zdivo puklo, požár by budovu zcela zlikvidoval. Mimochodem takový osud potkal 8. července roku 1866 nádražní budovu v Josefově, když se ji pokusil zmocnit [[Prusko|pruský]] vojenský oddíl.<ref name="Daniel" /><ref name="ČVUT" /> Stavební projekty vznikaly v [[Liberec|liberecké]] stavební kanceláři dráhy a to v letech [[1855]] až [[1856]] pod vedením Jana Schebka, který také řídil stavbu dráhy.<ref name="Daniel"/> Skutečný rozvoj železnice nastal až po zrušení pevnostního pásma.<ref name="Rezkova" /> Do té doby byla doprava zajišťována [[Dostavník|poštovními dostavníky]] a [[Vozka|formany]], cesta do [[Praha|Prahy]] trvala několik dní, také se jezdilo do [[Brno|Brna]], [[Vídeň|Vídně]] a [[Uhersko|Uher]], železnice byla v podstatě jediným konkurentem a to ještě po dlouhou dobu.<ref name="Rezkova">{{Citace monografie
| příjmení =Rezková
| jméno =Helena
Řádek 150:
| url = http://www.smirice.eu/nadrazi/nadrazi2.htm}}
</ref>
5. listopadu roku [[1857]] vstoupil v platnost první jízdní řád.<ref name="Cas" /> Ve své době byla stanice obsluhována třemi vlaky do Josefova a čtyřmi zpět do [[Pardubice|Pardubic]].<ref name="Cas" /> Jízdné v té době činilo 20, 30, 40 krejcarů a to za půlhodinovou jízdu, samozřejmě záleželo na tom, jakou vozovou třídu si cestující zvolil. Jízda dostavníkem mezi Pardubicemi a Josefovem přišla na 1 zlatý a 36 krejcarů, kdežto jízda vlakem ve 3. třídě přišla na 35 krejcarů, dalo by se říci, že nový způsob cestovaní byl určen široké veřejnosti bez rozdílu.<ref name="SrpZdeněk" /> Pro srovnání, libra hovězího masa tehdy stála 10 krejcarů, jedno vajíčko 1 krejcar, libra másla 24 krejcarů, [[žejdlík]] mléka 1 a půl krejcaru, [[Bečka (jednotka)|bečka]] bramobor 35 krejcarů.<ref name="Ederer">{{Citace monografie
| příjmení = Ederer
| jméno = Antonín
Řádek 437:
| datum přístupu = 21-2-2014
| url = https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9_hl.n.,_konec_60._let.jpg}}
</ref> Ovšem rok 1950 přinesl pro odbavovací halu hradeckého nádraží také hezkou výzdobu v podobě bývalých reklamních pásů, na které akademická malíř Břetislav Jüngling přenesl tzv. „výjevy“ z některých děl spisovatele [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]].<ref name="SrpZdeněk1" /> O rok později byl na jížní část střechy umístěn znak [[Pětiletka|pětiletky]], směrem do náměstí pak nápis „S prezidentem [[Klement Gottwald|Gottwaldem]] k [[Socialismus|socialismu]]“.<ref name="SrpZdeněk1" /> 24. listopadu [[1951]] došlo na nádraží k nehodě. Osobní vlak č. 836 vjel na [[Kusá kolej|kusou kolej]] č. 10 a narazil do [[Zarážedlo|zarážedla]], které rozbil, lokomotiva zastavila až na prvním nástupišti. Při incidentu bylo zraněno 45 cestujících, z toho 3 těžce. Odpovědnost za způsobenou havárii nesl strojvedoucí, který se domníval, že jede na jinou kolej.<ref name="SrpZdeněk1" /> 14. listopadu [[1960]] vyjel z Hradce Králové osobní vlak č. 608, který se [[Železniční nehoda u Stéblové|u Stéblové]] srazil s osobním vlakem č. 653. Neštěstí si vyžádalo 118 mrtvých a 110 těžce zraněných. V letech [[1962]] až [[1963]] byly na motorové rychlíky z Prahy do Broumova nasazovány [[Motorový vůz 830|motorové vozy řady M 262.0]].<ref name="řada840">{{Citace monografie
| příjmení =Čermák
| jméno =Luboš