Revoluce v roce 1848: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m změna odkazu |
||
Řádek 6:
Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství začala v březnu [[1848]] povstáním ve [[Vídeň|Vídni]] a [[Uhersko|Uhrách]] a donutila zprvu císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda I.]] k vážným ústupkům. Musel propustit ze svých služeb kancléře [[Klemens Wenzel von Metternich|Metternicha]], vytvořil nová ministerstva a přislíbil vypracování ústavy. [[Dubnová ústava]], kterou císař podle svého slibu vydal, ovšem nesplnila očekávání vídeňských [[liberalismus|liberálů]], kteří v květnu 1848 znovu povstali. V červnu 1848 došlo k nepokojům také v [[Praha|Praze]], tam však bylo tvrdě potlačeno [[Alfred Windischgrätz|Windischgrätzovým]] vojskem.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Veber|jméno=Václav|odkaz na autora=Václav Veber|titul=Dějiny Rakouska|vydání=|místo=Praha|vydavatel=NLN|rok=2002|isbn=80-7106-491-2|poznámka=Dále jen Veber (2002)|strany=395–408|jazyk=}}</ref>
Snaha rakouské vlády potlačit také revoluci v Uhrách vyvolala v říjnu třetí vídeňskou revoluci, ta však byla tentokrát potlačena Windischgrätzem. Nový císař [[František Josef I.]] nakonec s pomocí vojska v březnu [[1849]] rozpustil [[Kroměřížský sněm|říšský sněm v
Roku [[1851]] císař ústavu odvolal, čímž začala téměř desetiletá éra [[neoabsolutismus|neoabsolutismu]], nicméně výdobytky revoluce v podobě zrušení [[poddanství]] a zřízení [[obecní samospráva|obecní samosprávy]] zůstaly zachovány.<ref>Veber (2002). S. 412-414.</ref>
| |||