V roce [[1206]] byl všemi vůdci [[Mongolsko|mongolských]][[Kmen (sociologie)|kmenů]] na Velkém mongolském sněmu (tzv. [[Huraldaj]]) jmenován ''Čingischánem'', v překladu ''velkým (světovým) vladařem'' doslovný překlad neomezený vládce, ve středoasijských, především [[Turkické jazyky|turkických]] jazycích znamená slovo čingiz moře a v přeneseném významu nekonečno (odtud mj. ruská bájná postava mořského cara) a [[chán]] neboli král se stal prvním ''Velkým [[chán]]emSeznam mongolských chánů|Velkým chánem všech Mongolů]]'' ([[Kagan|Cha-han]]). Za svoje sídelní město ustanovil [[Karakorum]] (v dnešním východním [[Mongolsko|Mongolsku]]).
Pravděpodobně díky vnitřním sociálním problémům zahájil v roce [[1211]] Čingischán mohutnou [[expanze|vojenskou expanzi]], která ve výsledku znamenala dobytí [[Čína|Číny]], [[Střední Asie]], [[Persie]] a dalších území.
Čingischánova vojska pronikla roku [[1213]] na pěti místech [[Velká čínská zeď|Velkou čínskou zdí]] a zaútočila na [[Říše Ťin (1115–1234)|říši Ťin]] v severní [[Čína|Číně]]. [[Mongolové]] porazili hlavní síly nepřítele a v roce [[1215]] se zmocnili dnešního [[Peking]]u, který nechali vyplenit. Ťinský [[císař]], Süan-cung uprchl s dvorem do [[Kchaj-feng]]u, kde Ťinové [[Mongolové|Mongolům]] vzdorovali až do roku [[1234]].
