Krocínova kašna: Porovnání verzí

Se stavbou se započalo roku [[1591]] z podnětu purkmistra [[Václav Krocín starší z Drahobejle|Václava Krocína staršího z Drahobejle]], krátce poté, co byla dokončena rekonstrukce staroměstské vodárny po požáru v roce [[1582]].<ref name="Teige">{{citace monografie | jméno = Josef | příjmení = Teige | odkaz na autora = | titul = Staroměstský rynk v Praze díl I. | odkaz na titul = | url = http://books.google.com/books?id=OblnAAAAMAAJ&pg=PA228 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Společnost přátel starožitností českých | místo = Praha | rok = 1908 | počet stran = 252 | kapitola = | strany = 228-235 | }}</ref> O autorovi ani průběhu stavby není mnoho informací. Vystavěl ji z načervenalého sliveneckého mramoru pravděpodobně rudolfinský kameník Jindřich Beránek, jemuž se říkalo Pražák. Jindřich Pražák, vynikající kameník v době císaře [[Rudolf II. Habsburský|Rudolfa II.]], byl od roku 1582 staroměstský měšťan. Autor není jednoznačně jistý, avšak [[Zikmund Winter]] uvádí ve své knize Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku (1919), že se zachovaly doklady o žádosti zmíněného kameníka, jenž usiloval o prominutí daně. Odpověď konšelů byla srozumitelná: Dostal zaplaceno, zavázal se, že kašnu bytelně postaví a že o ni i ostatní kašny na Starém Městě bude poctivě pečovat, nechť tedy daně platí. Na středním sloupu se dochovala kamenická značka - merka s monogramem jiného umělce, prvděpodobně sochaře. Dále je známo, že během stavby základů se zbortila jedna stěna a zasypala pět dělníků, z nichž jeden zahynul. Podle pověsti stála stavba jen o groš méně než [[Karlův most]].<ref name="Lumir18620529">{{Citace periodika | příjmení = Mikovec | jméno = Ferdinand Břetislav | autor = | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec |titul = Feuilleton | periodikum = Lumír | odkaz na periodikum = Lumír (časopis) | ročník = 12 | číslo = 23 | datum = 1862-05-29 | strany = 524-526 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6001791 | datum přístupu = 2010-12-12 }}</ref>