Paragliding: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Norik (diskuse | příspěvky)
m vhodnější šablona
Řádek 14:
*Záchranný padák ("záložka")
K dalšímu častému vybavení patří [[Global Positioning System|GPS]], záchranná šňůra pro zajištění po případném přistání na stromě a [[vysílačka]].
Výškoměr je obvykle kombinován s variometrem, t.j. přístrojem indikujícím rychlost stoupání nebo klesání. Při létání je nutné mít s sebou pilotní průkaz, platné osvědčení o technické způsobilosti padákového kluzáku a potvrzení o zákonném pojištění odpovědnosti z provozu padákového kluzáku proti škodám způsobeným třetí osobě ("povinné ručení"). Vhodné je též mít u sebe mobilní telefon a to na takovém místě, aby byl snadno dostupný, pokud by pilot potřeboval volat o pomoc sobě či kolegovi. V posledních letech se též značně rozšířilo využívání [[PDA]]. Speciální software nabízí mnoho funkcí, dokáže např. vykreslit stoupavý proud, pamatuje si pozici posledního stoupavého proudu, atd.
Výškoměr je obvykle kombinován s variometrem, t.j. přístrojem indikujícím rychlost stoupání nebo klesání.
Při létání je nutné mít s sebou pilotní průkaz, platné osvědčení o technické způsobilosti padákového kluzáku a potvrzení o zákonném pojištění odpovědnosti z provozu padákového kluzáku proti škodám způsobeným třetí osobě ("povinné ručení").
Vhodné je též mít u sebe mobilní telefon a to na takovém místě, aby byl snadno dostupný, pokud by pilot potřeboval
volat o pomoc sobě či kolegovi. V posledních letech se též značně rozšířilo využívání [[PDA]].
Speciální software nabízí mnoho funkcí, dokáže např. vykreslit stoupavý proud, pamatuje si pozici posledního stoupavého proudu, atd.
 
=== Padákový kluzák ===
{{Podrobně|Padákový kluzák}}
viz hlavní článek [[padákový kluzák]]
 
=== Postroj ===
Má obvykle tvar sedačky a pilot je v něm připoután. V některé postrojích, určených zejména pro výkonnostní a závodní létání, pilot spíše leží než sedí. Chránič páteře není povinnou součástí, nicméně se jeho použití silně doporučuje. Dříve užívané laminátové chrániče nebyly příliš účinné. Dnes se používají jednak chrániče z pěnových hmot, které se rychle stlačí, ale pomalu regenerují, čímž efektivně tlumí náraz v případě tvrdšího přistání. Druhým častým typem chrániče je "airbag". Tento typ se nafukuje při letu proudícím vzduchem a v případě tvrdšího dopadu náraz tlumí vzduchová hmota. Výhodou je sice výrazně nižší hmotnost sedačky, nicméně tento chránič se nafoukne až za určitou dobu po startu, takže pokud dojde k nějaké mimořádné události hned po startu, tento typ chrániče nepomůže.
Má obvykle tvar sedačky a pilot je v něm připoután.
V některé postrojích, určených zejména pro výkonnostní a závodní létání, pilot spíše leží než sedí.
Chránič páteře není povinnou součástí, nicméně se jeho použití silně doporučuje.
Dříve užívané laminátové chrániče nebyly příliš účinné.
Dnes se používají jednak chrániče z pěnových hmot, které se rychle stlačí, ale pomalu regenerují,
čímž efektivně tlumí náraz v případě tvrdšího přistání.
Druhým častým typem chrániče je "airbag".
Tento typ se nafukuje při letu proudícím vzduchem a v případě tvrdšího dopadu náraz tlumí vzduchová hmota.
Výhodou je sice výrazně nižší hmotnost sedačky, nicméně tento chránič se nafoukne až za určitou dobu
po startu, takže pokud dojde k nějaké mimořádné události hned po startu, tento typ chrániče nepomůže.
 
=== Přilba ===
Řádek 41 ⟶ 27:
=== Výškoměr ===
Výškoměr je povinný pro lety prováděné ve výškách větších, než 300m nad úrovní terénu (končí zde [[vzdušný prostor]] třídy G).
Výškoměry pro paragliding bývají kombinovány s variometrem. Variometr indikuje, zda pilot stoupá či klesá, a to jednak akusticky a též je rychlost stoupání/klesání zobrazena na displeji. Variometr je prakticky nepostradatelnou pomůckou pro vyhledávání a efektivní využívání stoupavých proudů.
Variometr indikuje, zda pilot stoupá či klesá, a to jednak akusticky a též je rychlost stoupání/klesání
zobrazena na displeji.
Variometr je prakticky nepostradatelnou pomůckou pro vyhledávání a efektivní využívání stoupavých proudů.
 
=== Záchranný padák ===
Řádek 50 ⟶ 33:
kluzáku záchranný padák. Poznamenejme, že pojem "záchranný padák" je používán v oficiálních předpisech pro padákové (a závěsné) létání (předpis ZL1 a další), proto je použit i zde na wikipedii. V běžné mluvě se mnohem častěji používá méně přesné označení "záložní padák". Tento padák však nepředstavuje zálohu v pravém slova smyslu, neboť funkčně nenahrazuje padákový kluzák, ale jde o prostředek záchrany, pokud nezbývá jiná možnost. [[slang|Slangově]] je záchranný padák obvykle označován jako "záložka".
 
Existují dvě provedení záchranného padáku - řiditelný a neřiditelný. Neřiditelný ZP padá svisle k zemi a pilot na něm nemá žádnou možnost ovlivnit místo přistání. Řiditelný ZP má určitou dopřednou rychlost a lze na něm zatáčet. To se sice jeví jako výhoda, nicméně pokud je ZP použit zrovna v situaci kdy pilot letí proti terénu a není na provedení zatáčky čas, dojde k nárazu do terénu vlivem dopředného pohybu čelně, což může způsobit i těžké zranění, neboť před sebou nemá pilot žádnou ochranu. S ohledem na to, že ZP se obvykle používá v situacích, kdy není mnoho času přemýšlet, kam se zrovna pilot pohybuje a často ani nelze směr letu ovlivnit,
Existují dvě provedení záchranného padáku - řiditelný a neřiditelný.
navíc pilot může být prostorově dezorientován, je velmi diskutabilní, který ZP, zda řiditelný nebo neřiditelný je výhodnější.
Neřiditelný ZP padá svisle k zemi a pilot na něm nemá žádnou možnost ovlivnit místo přistání.
Řiditelný ZP má určitou dopřednou rychlost a lze na něm zatáčet.
To se sice jeví jako výhoda, nicméně pokud je ZP použit zrovna v situaci kdy pilot letí proti terénu a není na provedení
zatáčky čas, dojde k nárazu do terénu vlivem dopředného pohybu čelně, což může způsobit i těžké zranění,
neboť před sebou nemá pilot žádnou ochranu.
S ohledem na to, že ZP se obvykle používá v situacích, kdy není mnoho času přemýšlet,
kam se zrovna pilot pohybuje a často ani nelze směr letu ovlivnit,
navíc pilot může být prostorově dezorientován,
je velmi diskutabilní, který ZP, zda řiditelný nebo neřiditelný je výhodnější.
 
Záchranný padák se typicky používá v situacích, kdy je padákový kluzák neřiditelný nebo je jeho řiditelnost tak omezená, že se jej nedaří udržet v přímém letu. Takovou situací může být komplikovaný závlek vrchlíku mezi šňůry, kdy zbývá funkční jen malá nebo žádná část nosné plochy. Použití záchranného padáku se naopak nedoporučuje, pokud zbývá funkční alespoň polovina vrchlíku a padákový kluzák se daří udržovat v přímém letu. Rychlost opadání záchranného padáku je tak vysoká, že se při dopadu může pilot zranit, proto je ve většině případů vhodnější volit raději přistání s částečně zkolabovaným padákovým kluzákem (pokud to lze), než použití záchranného padáku. To platí o to více, pokud záchranný padák není řiditelný - obvykle je lepší přistát s padákovým kluzákem, který je alespoň částečně řiditelný než se záchranným padákem, který není řiditelný vůbec a na kterém pilot přistane doslova tam "kam ho vítr zavane". Někdy je použití záchranného padáku diskutabilní a rozhodnutí závisí na úvaze pilota. Aby byl záchranný padák spolehlivý, je nutné jej alespoň jedenkrát ročně přebalit. Přebalení musí provést kvalifikovaná osoba, neboť i drobná chyba při sbalení může způsobit, že záchranný padák selže nebo se neotevře dostatečně rychle.
je ve většině případů vhodnější volit raději přistání s částečně zkolabovaným padákovým kluzákem (pokud to lze), než použití záchranného padáku. To platí o to více, pokud záchranný padák není řiditelný - obvykle je lepší přistát s padákovým kluzákem, který je alespoň částečně řiditelný než se záchranným padákem, který není řiditelný vůbec a na kterém pilot přistane doslova tam "kam ho vítr zavane". Někdy je použití záchranného padáku diskutabilní a rozhodnutí závisí na úvaze pilota. Aby byl záchranný padák spolehlivý, je nutné jej
alespoň jedenkrát ročně přebalit. Přebalení musí provést kvalifikovaná osoba, neboť i drobná chyba při sbalení může způsobit,
že záchranný padák selže nebo se neotevře dostatečně rychle.
 
== Výcvik pilota ==
Cesta k samostatnému létání není dlouhá, trvá jen několik týdnů. Lidé často nejprve zkusí létání se zkušeným pilotem [[Tandemový paragliding|v tandemu]], nebo absolvují seznamovací kurz, kde se seznámí se základními principy paraglidingu. Aby se člověk mohl stát samostatným pilotem, musí vlastnit pilotní průkaz pro danou skupinu. Podmínky k získání [[pilotní licence]] a podmínky k provozování paraglidingu stanoví v každém státě pověřená organizace.
Aby se člověk mohl stát samostatným pilotem, musí vlastnit pilotní průkaz pro danou skupinu. Podmínky k získání [[pilotní licence]] a podmínky k provozování paraglidingu stanoví v každém státě pověřená organizace.
 
Výcvikový předpis PL3 upravující tyto podmínky v ČR, spravuje a vydává [[Letecká amatérská asociace|Letecká amatérská asociace České republiky]], která je pověřena [[Ministerstvo dopravy České republiky|Ministerstvem dopravy]]. LAA ČR také registruje střediska pilotního výcviku, provádí správu pilotů [[SLZ|sportovních létajících zařízení (SLZ)]] a vydává i eviduje pilotní průkazy pro všechny odbornosti. Do kategorie [[SLZ]] patří mimo jiné také všechna [[Ultralehké letadlo|ultralehká letadla]] a [[Rogalo|rogala]] (závěsné kluzáky) atd.
Řádek 85 ⟶ 56:
== Metody startu ==
[[Soubor:Zvičina paraglider 5.jpg|thumb|right|300px|Start Zvičina, východní Čechy]]
U tohoto sportu existují dva druhy startu. Při tomto sportu se nikdy nestartuje skokem z letadla atp. Start se obvykle provádí rozběhem ze svahu. Start se provádí pokud možno '''proti větru'''. Lze startovat i při bočním větru nebo slabém větru zezadu, ovšem za předpokladu, že to umožňují podmínky na startovišti a pilot má dostatečné zkušenosti, aby takový start zvládnul. Minimální rychlosti padáků se pohybují podle kategorií od 22 do 25 až 28 km/h. Tuto rychlost je tedy třeba vyvinout při startu k bezpečnému odpoutání od zemského povrchu. Kromě startu ze svahu je možné startovat ze země pomocí [[naviják]]u nebo [[odviják]]u. V takovém případě je pilot při startu tažen na laně a po vystoupání se pilot od lana odpojí. Zařízení spojující pilota s lanem musí odepnutí umožnit. S padákovým kluzákem nelze létat tak, že je kluzák tažen trvale. Jinak vzniká drakový efekt, který může vést k prudkému neřiditelnému pádu pilota na zem. Létání při trvalém tažení za motorovým člunem apod. se provádí s padáky konstrukce odlišné od padákových kluzáků.
pomocí [[naviják]]u nebo [[odviják]]u. V takovém případě je pilot při startu tažen na laně a po vystoupání se pilot od lana odpojí. Zařízení spojující pilota s lanem musí odepnutí umožnit. S padákovým kluzákem nelze létat tak, že je kluzák tažen trvale. Jinak vzniká drakový efekt, který může vést k prudkému
neřiditelnému pádu pilota na zem. Létání při trvalém tažení za motorovým člunem apod. se provádí
s padáky konstrukce odlišné od padákových kluzáků.
 
Druhy startů:
Řádek 95 ⟶ 63:
 
== Režimy letu s kluzákem ==
 
# '''Přímý let''' je nejzákladnější pohyb padákového kluzáku. Je dán rovnováhou výslednice aerodynamických sil a tíhy pilota s výstrojí. Při stažení řídicích šňůr se změní rovnovážný stav a padák se snaží ustavit do jiného rovnovážného stavu. Sníží se dopředná rychlost a zvýší se opadání. To lze provádět až do té doby, dokud má padák větší dopřednou rychlost než minimální. Při dosažení minimální se již nesmí dále brzdit, jinak se zdeformuje vrchlík a padák přejde do nestandardního režimu letu.
# '''Mírná zatáčka''' se provede stažením řídicí šňůry na té straně, na kterou chceme zatočit. Stahuje se jen lehce, protože se provádí mírná zatáčka. Odstředivá síla způsobí náklon padáku a tím se mírně poruší rovnováha sil na vrchlíku, čehož důsledkem je snížení dopředné rychlosti a zvýšení rychlosti opadání.
Řádek 102 ⟶ 69:
 
== Techniky létání ==
Pilot-začátečník se obvykle spokojí se '''slety''' z kopce - odstartuje u vrcholu kopce a přistane pod kopcem. S roustoucími zkušenostmi obvykle roste chuť lety prodloužit. Existují dvě techniky, jak setrvat ve vzduchu delší dobu.
S roustoucími zkušenostmi obvykle roste chuť lety prodloužit. Existují dvě techniky, jak setrvat ve vzduchu
delší dobu.
 
*'''Svahování''' je relativně snadno zvládnutelné i začátečníkem. Základní podmínkou je dostatečná rychlost větru. Na návětrné straně kopce je vítr zvedán šikmo vzhůru. Je-li pak vertikální složka rychlosti větru větší než je opadání padákového kluzáku, lze toto svahové proudění využít k setrvání ve vzduchu nebo ke stoupání. Takto je však možné létat jen v blízkosti kopce.
Řádek 112 ⟶ 77:
 
== Nestandardní režimy letu s kluzákem ==
{{Hlavní článekPodrobně|Nestandardní režimy v paraglidingu}}
V důsledku kolapsu vrchlíku v turbulencích nebo pilotní chyby může [[padákový kluzák]] přejít i do některého z nestandardních režimů. Tyto režimy je též možno vyvolat záměrně.
 
==Bezpečí==
Paragliding dnes na rozdíl od jiných leteckých sportů nepatří obecně k rizikovým sportům a například ve Švýcarsku je pokryto normálním úrazovým pojištěním. Hlavní zdroje rizika úrazu jsou špatná rozhodnutí pilota anebo jeho nedostatečná příprava. K situacím, které můžou ohrozit bezpečí, patří například:
jsou špatná rozhodnutí pilota anebo jeho nedostatečná příprava. K situacím, které můžou ohrozit bezpečí, patří například:
* Asymetrické zaklopení vrchlíku při průletu turbulentním prostředím a následná špatná nebo žádná reakce pilota.
* Podcenění meteorologických podmínek, například blízká bouřka anebo silný vítr, který pilota přefoukne za návěternou stranu kopce do rotoru.
Řádek 143 ⟶ 107:
* [http://www.svazpg.cz Svaz Paraglidingu LAA ČR]
* [http://www.laacr.cz/stranky/odbornosti/padakove-kluzaky/registrovana-strediska-pilotniho-vycviku.aspx Registrovaná střediska pilotního výcviku (paragliding)]
 
 
{{Portály|Sport}}