Ferenc Borgia Kéri: Porovnání verzí

21. října 1719 vstoupil v [[Trenčín|Trenčíně]] do noviciátu jezuitského řádu. V letech 1723 - 1725 studoval filozofii v [[Štýrský Hradec|Grazu]] av období 1730 - 1733 teologii v Trnavě. Závěrečné řeholní sliby složil v Trnavě 2. února 1737.<ref name="Szilas_2001_2190">{{Harvbz|Szilas|2001|St=2190}}</ref> Jak [[učitel]]-jezuita působil na několika [[Škola|školách]] a funkcích v [[Skalica|Skalici]], ve [[Vídeň|Vídni]] a [[Budín (Budapešť)|Budíně]], včetně univerzit v Olomouci a Trnavě.<ref name="mat.savba.sk">[http://mat.savba.sk/MATEMATICI/matematici.php?cislo=101 Mat.SAVBa.sk: Pamätník slovenských matematikov: ''František Borgia Kéri'']</ref> Na [[Trnavská univerzita (historická)|Trnavské univerzitě]] dvakrát (v letech 1752 - 1756 a 1759 - 1763) působil jako rektor.<ref>{{Harvbz|Žažová|2010|St=252}}</ref> Na [[Košická univerzita|Košické univerzitě]] byl rektor v letech 1756 - 1759. V letech 1764 - 1768 byl prefektem semináře v Trnavě.<ref name="Szilas_2001_2190" />

Kéri se věnoval astronomii už v 30. letech 18. století, tedy ještě před postavením trnavského univerzitní observatoře. Astronomii na Trnavské univerzitě se věnovali před ním zejména [[Ján Misch]] a [[Martin Sentiváni|Martin Szentiványi]].<ref name="mat.savba.sk" /> Především Keriho zásluhou se podařilo v letech 1753 - 1756, (kdy působil jako rektor univerzity) vybudovat v Trnavě astronomickou observatoř.{{#tag:ref|V literatuře<ref>{{Harvbz|Zemplénová|1974|St=376}}</ref> se jako zakladatelé bežně uvádějí Maximilián Hell a František Weiss, podľa novějších výzkumů<ref name="Žažová_2010_253">{{Harvbz|Žažová|2010|St=253}}</ref> je zakladatelem právě František Borgia Kéri.|group = pozn.}} Zkušenosti pro výstavbu takového zařízení získal při své cestě do [[Řím|Říma]] v 30. letech 18. století, kdy navštívil několik moderních evropských observatoří. Astronomické |přístroje pro trnavskou observatoř konstruoval sám. Šlo zejména o součástky do [[Dalekohled|dalekohledů]] (např. disky do dutých zrcadel, broušení zrcadel), ale i samotné dalekohledy. Kéri sám navrhoval způsob broušení dutého zrcadla a pokusy zjišťoval nejvhodnější typ slitiny pro své přístroje.<ref name="Druga_2006_145">{{Harvbz|Druga|2006|St=145}}</ref> Několik těchto přístrojů vyvolalo kladný ohlas i v zahraničí. Mezi astronomy, kteří se o nich pochvalně vyjadřovali, patří i Francouz [[Jacques Cassini]].<ref name="mat.savba.sk" /> Kéri byl [[učitel]] první moderní generace fyziků - [[Andrej Jaslinský|Andreje Jaslinského]], [[Anton Revický|Antona Revického]], [[Ján Ivanchich|Jana Ivančice]], [[Andrej Adányi|Andreje Adányiho]] a jiných. Kromě přírodních věd se věnoval i studiu [[Byzantská říše|byzantských]] a [[Osmanská říše|osmanských]] dějin.<ref>{{Harvbz|Bodnár|Burica|Hajko|Marsina|1987|St=149}}</ref>

František Borgia Kéri je [[autor]] více filozoficko-fyzikálních i astronomických děl, ve kterých konfrontoval přírodní filozofii [[René Descartes|Descartese]] a [[Isaac Newton|Newtona]]. Po filozofické stránce se přikláněl více k Descartes. Samotná [[analýza]] a konfrontace názorů těchto učenců byla v té době průkopnická, a právě tím přispěl Kéri k překonání [[Scholastika|scholastických]] interpretací.<ref name="mat.savba.sk" /> V šedesátých letech přijal Kéri jako jediný v celém [[Uhersko|Uhersku]] bezvýhradně názory Isaaca Newtona v oblasti dynamiky a její aplikace na [[Nebeská mechanika|nebeskou mechaniku]].<ref name="Druga_2006_145" />

*1733 - ''Tabulae Triplices ad horology omnis generis construenda et solis motu coequanda'' (pravděpodobné autorství)<ref name="Druga_2006_145" />

*1736 - ''Dissertatio Astronomica de cometa viso 1729 et 1730'' (nezachovala dílo)<ref name="Žažová_2010_253" />