Svatováclavská zbroj: Porovnání verzí

Kontroverzní tvrzení v této části je potřeba upravit nebo doplnit citací. ZvláštěJe důležitýna jeněm pak takévyobrazen motiv ukřižované postavy, interpretovaný často jako postava [[Kristus|Krista]] nikoliv přibitého ke kříži, nýbrž upoutaného provazy, - tedy motiv známý spolehlivě pouze ze [[skandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad [[Kristus|Kristovou]]hlavou [[Hlava (člověk)|hlavou]]ukřižovaného známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[Vikingové|vikingských]] opaskových nákončí - byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava [[Kristus|Krista]] vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění [[Kristus|Kristových]] otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských [[přílba|přileb]] [[8. století]], jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. [[Kristus]] zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev . Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně [[Ježíš Kristus]], ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Odin]] - připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]]. K této  interpretaci ukřižované postavy se přiklání například historička PhDr. Anežka Merhautová - ta po své analýze helmy (r. 1992) určila její vznik do 10. století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením Odina, které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista.<ref>Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury"  Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref>