Svatováclavská zbroj: Porovnání verzí

Přidáno 584 bajtů ,  před 6 lety
rozčlenění kap. "přílba sv. Václava" na "nánosník" a "zvon přilbice", změna z "motiv Krista" na motiv ukřižovaného" (téma motivu je sporné), info o intepretaci nánosníku A.Merhautovou plus reference
m (přidána možnost referencí)
(rozčlenění kap. "přílba sv. Václava" na "nánosník" a "zvon přilbice", změna z "motiv Krista" na motiv ukřižovaného" (téma motivu je sporné), info o intepretaci nánosníku A.Merhautovou plus reference)
Je vykována z jednoho kusu železa. Je to typ kónické přílby s nánosníkem hojně užívaný po celý [[raný středověk]]. Její výška je 17 cm a rozměry oválné základny jsou 24x21 cm. K [[přílba|přílbě]] je po jejím obvodu přinýtována železná obroučka a nánosník ve tvaru kříže. Rozměy nánosníku jsou výška 15 cm a šířka 19 cm. Výzdoba je tvořena připlátováním stříbrné folie na zdrsněný železný základ, obroučka je zdobena pletencovým motivem nánosník pak stylizovanou postavou.
 
=== Nánosník a jeho motiv ===
Nánosník byl nejspíše zhotoven ve [[Skandinávie|Skandinávii]] (toto je pouze jedna z teorií, doplnit odbornou citaci) a přilbě připevněn dodatečně. Technika plátování stříbra na železo, která byla použita k výrobě nánosníku, byla rozšířena v kovotepeckých dílnách zejména ve druhé polovině 11. a první polovině [[12. století]].
 
Kontroverzní tvrzení v této části je potřeba upravit nebo doplnit citací. ZvláštěJe důležitýna jeněm pak takévyobrazen motiv ukřižované postavy, interpretovaný často jako postava [[Kristus|Krista]] nikoliv přibitého ke kříži, nýbrž upoutaného provazy, - tedy motiv známý spolehlivě pouze ze [[skandinávie|skandinávského]] prostředí raně křesťanského období. Rovněž pletencový ornament nad [[Kristus|Kristovou]]hlavou [[Hlava (člověk)|hlavou]]ukřižovaného známe jako tzv. řetězcový motiv typu Borre např. z mnohých [[Vikingové|vikingských]] opaskových nákončí - byl oblíben zvláště u [[Varjagové|Varjagů]]. Stylizovaná postava [[Kristus|Krista]] vychází z byzantských závěsných litých křížků, oblíbených zvláště v jihovýchodní a severní [[Evropa|Evropě]]. Naopak znázornění [[Kristus|Kristových]] otevřených úst je zde prvek veskrze pohanský - hrozivou lidskou tvář nebo dračí hlavu s otevřenými ústy známe z výzdoby severských [[přílba|přileb]] [[8. století]], jejich funkcí bylo děsit démony a tak odvracet od bojovníka nebezpečí. [[Kristus]] zde tuto úlohu vlastně převzal od starých germánských božstev . Někdy se také předpokládá, že by zde nemusel být zobrazen nutně [[Ježíš Kristus]], ale právě nejvyšší bůh germánského severského pantheonu [[Odin]] - připoután nikoli na kříži, ale na posvátném stromu Yggdrasilu sám sobě za oběť a odkazujíce se na jeden ze stěžejních příběhů germánské [[mytologie]]. K této  interpretaci ukřižované postavy se přiklání například historička PhDr. Anežka Merhautová - ta po své analýze helmy (r. 1992) určila její vznik do 10. století smontováním jednoduché domácí přilby a čelenky severského původu s vyobrazením Odina, které bylo pro křesťanské prostředí nově interpretováno jako obraz ukřižovaného Krista.<ref>Petr Sommer: "Začátky křesťanství v Čechách - Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury"  Garasmond (edice Historica), Praha 2001</ref>
 
Nánosník byl tedy vytvořen v jutských nebo gotlanských dílnách v době kolem přelomu tisíciletí. Do [[Čechy|Čech]] se dostal buď darem nebo koupí o něco později, pravděpodobně až za vlády knížete [[Boleslav II.|Boleslava II]]. V této souvislosti bývá zvláště upozorňováno na osobu kněžny Emmy, [[anglosasové|anglosaské]] manželky [[Boleslav II.|Boleslava II]]. Právě ona byla největší propagátorkou vznikajícího kultu [[Svatý Václav|sv. Václav]]a. Z jejího podnětu vznikl například nádherný iluminovaný rukopis s Gumpoldovou legendou o [[Svatý Václav|sv. Václav]]u. Mohla to být tedy právě ona, která [[přílba|přilbu]] získala a založila její svatováclavskou tradici.
 
=== Zvon přilbice ===
Zvon přilbice pochází pravděpodobně z domácích dílen, vykazuje největší podobnost s nalezenými přilbami z Hradska, Olomouce či Ostrova Lednickego. Zvon vykazuje poškození a opravu, ke které došlo ještě před vznikem otvorů vlivem pozdější koroze. Nánosník k původní přilbici nepatří a byl k ní dán dodatečně později,pravděpodobně účelově pro potřeby [[legenda|legendy]]. Nánosník i lem totiž nedosedá přesně k plášti zvonu a obě části - tedy zvon i nánosník byly vyrobeny v různém období. Zvon přilby má navíc jiný tvar než Václavova lebka. Kníže Václav by tak sice přilbu na hlavu dát mohl i včetně vycpávek nebo čapky, ale zatímco jeho lebka je výrazně protáhlá, přilba je mnohem více kruhovitá a tak by knížeti v této podobě na hlavě dobře neseděla (názor a výpočet Miroslava Ivanova z roku 1970, počítající s tím , že Sv. Václav měl vlasy i na čele).
 
149

editací