Empatie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
wikifikace (odstranění duplicitního nadpisu) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
{{Upravit}}
'''Empatie''' neboli '''vcítění''' označuje porozumění Carukova obličeje [[emoce|emocím]] a [[motiv]]ům druhého člověka. Pro schopnost empatie je užitečné umět odložit svoje vlastní názory, hodnoty a předsudky. Jde o to být schopný pochopit jak a proč člověk jednal tak, jak jednal, jaké z toho má pocity a jaký má na kterou věc názor, kdy jedná proti svému přesvědčení a kdy se naopak to, jak se chová navenek, plně ztotožňuje s tím, co cítí uvnitř. Ohromným skokem kupředu je, pokud se dokážeme oprostit od vlastních hodnot, pocitů, asociací, názorů, předsudků…, a přijmeme ty jeho a pokud možno známe jejich příčinu nebo důvod.
Do člověka se můžeme vcítit '''jen na krátkou dobu''' (při hovoru, při jednání, při sporu…) a pokud ho neznáme a není pravděpodobné, že se s ním vícekrát setkáme, pak si všímáme především jeho aktuálního chování a reakcí. Ať už vědomě, či nevědomě vnímáme především signály, které do okolí nevědomky vysílá a souhrnně se označují jako [[řeč těla]] ([[neverbální komunikace]]). Důležité je například, jaký zaujímá osoba (do níž se vciťujeme) ''status'' (tzn.: je spíše ustrašená, podvolná a ponížená, nebo dominantní, sebejistá a neohrožená…), velmi výhodné je i určení [[temperament]]u ([[sangvinik]], [[cholerik]], [[flegmatik]], [[melancholik]]), ale zvláště při krátkodobém usuzování nesmíme zapomenout na to, že nikoho nemůžeme absolutně přesně zařadit do nějaké učebnicové skupiny, každý člověk je originál. Můžeme však vytušit, jaký vhodný tón hlasu zvolit, jaký status a držení těla zaujmout nebo jakou metodu jednání použít, abychom situaci co nejvhodněji vyřešili.
| |||