Soběslav: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Města okresu Tábor; přidána Kategorie:Města v okrese Tábor za použití HotCat
oprava pravopisné chyby u obrázku "Jedna z ulic v Soběslavi"
Řádek 44:
 
* [[Rožmberský hrad Hláska]] - hrad založený v druhé polovině 14. století Jindřichem z Rožmberka představoval důležité obranné místo města. Součástí hradu je okrouhlá gotická věž Hláska s unikátním sklepením. Roku 1394 zde byl vězněn český král Václav IV. V závěti odkázal Petr Vok městu Rožmberskou knihovnu, který měla být umístěna v hradu. K tomuto činu ale nikdy nedošlo. V dnešní době je jižní křídlo hradu využíváno jako městské divadlo s několika sály, ve starém gotickém paláci naleznete unikátní a moderní veřejnou knihovnu umístěnou v samostatném, železo-skleněné objektu. Sen Petra Voka tak byl částečně naplněn
[[Soubor:Knihy-sklo002.jpg|thumb|left|Soběslavský hrad dnes]]
* Smrčkův dům - v objektu historického domu je dnes umístěno národopisné muzeum s expozicí Soběslavských blat
* Dům Petra Voka (Rožmberský dům) - v tomto středověkém domě z 15. století návštěvník nalezne přírodopisné muzeum a výstavní prostory
Řádek 61:
* [[Jaroslav Brodský]] ([[1920]]–[[1981]]), pedagog, ředitel školy, „vězeň režimu“ (1950–1960), zakladatel organizace K 231, emigrant, publicista
* [[Emilie Fryšová]] ([[1840]]–[[1920]]), pedagožka, ředitelka školy, etnografka, sběratelka zejm. blatských krojů a výšivek, spolupracovnice K. Lustiga
* [[Jaromír Hořejš]] ([[1903]]–[[1961]]), pedagog, spisovatel a básník, dramatik a překladatel z angličtiny[[Soubor:Soběslav - synagoga 02.jpg|thumb|222x222px|Jedna z ulic v SoběslavySoběslavi]]
* [[Edmund Chvalovský]] ([[1869]]–[[1934]]), herec, dramatik, režisér [[Národní divadlo|Národního divadla]], od roku 1906 žil v Soběslavi, ovlivnil místní divadelní život - Odpočinek trávil režisér Chvalovský od svých 67 let v Soběslavi (1906–1934) a většinu z těchto let věnoval místnímu divadelnímu dění, které zde má hluboké kořeny (od roku 1828). Ve městě v bývalé Rožmberské škole bylo od roku 1888 nové velké jeviště a aktivní dramatický odbor Sokol a získal v roce 1906 silnou podporu v osobě Chvalovského; následovala jeho plodná spolupráce umělecké praxe s mladým nadšením; vychoval dvě generace herců; byl ochráncem a pomocníkem spolku, propůjčil mu své jméno; měl zásluhu na vybudování moderního jeviště – a na něm při otevíracím představení Lucerny v roce 1930 svoji cennou třiadvacetiletou práci s místním divadlem ukončil. Mistr Chvalovský je pochován na místním hřbitově a na domě čp. 345 je pamětní deska s textem: 1839–1934 ZDE ŽIL A ZEMŘEL MISTR EDMUND CHVALOVSKÝ PRVNÍ REŽISÉR SMETANOVÝCH OPER, ČLEN KRÁL. ZEMSKÉHO A NÁROD. DIVADLA V PRAZE – KLUB SÓLISTŮ NÁR. DIV. – NÁROD. DIVADLO – ÚSTŘ. ŘED. ČESKÉHO HERECTVA. Je po něm pojmenována ulice.
[[Soubor:Stará radnice a kostel sv. Víta.jpg|thumb|right|Stará radnice a kostel sv. Víta]]