Všenky: Porovnání verzí

Všenky jsou na svého [[Hostitel|hostitele]] úzce vázány a tráví na něm většinou celý svůj život. K přenosu z jednoho hostitele na druhého může docházet příležitostně při těsném kontaktu hostitelů, protože všenky nejsou schopny mimo hostitele přežívat delší dobu.<ref name=":2" /> Díky této izolaci vznikla v této skupině velká [[Morfologie (biologie)|morfologická]] [[diverzita]] a vysoká [[hostitelská specificita]]<ref name=":4" />- každý druh všenky cizopasí jenpouze na jednom či několika málo (průměrně dvou<ref>WHITEMAN, Noah Kerness a Patricia G. PARKER. Using parasites to infer
host population history: a new rationale for parasite conservation. ''Animal Conservation''. 2005, vol. 8, issue 2, s. 175-181. DOI: 10.1017/S1367943005001915.</ref>) většinou blízce příbuzných hostitelských druzích a k přichycení si často vybírá specifickou část těla hostitele.<ref name=":2" /> U některých druhů však byla zaznamenána také [[foréze]] na létajícím [[Hmyz|hmyzu]], například na [[Kloši|kloších]]. Tento jev byl pozorován především u Ischnocera, u Amblycera se zdá být vzácný (to je pravděpodobně důsledkem toho, že Amblycera mají vertikálně pohyblivé mandibuly, což není tak vhodné k přichycení a udržení se na létajícím hmyzu, jako mandibuly fungující horizontálně, které mají Ischnocera).<ref name=":7" /> Amblycera jsou naopak obecně pohyblivější než Ischnocera a v případě [[Smrt|smrti]] hostitele mohou jeho tělo opustit a na krátkou vzdálenost se pokusit vyhledat nového jedince.<ref name=":6" />