Višeň obecná: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commons}} do odkazů
doplnění
Řádek 15:
}}
__NOTOC__
'''Višeň obecná''' nebo pouze '''višeň''' (''Prunus cerasus'' L.) je [[ovocný strom]] z čeledi [[růžovité|růžovitých]] (''Rosaceae'').
[[Soubor:Višeň.jpg|thumb|left|300px|kvetoucí višeň]].
 
== Popis ==
Višeň obecná dorůstá výšky okolo 10 m. Koruna stromu je kuželovitá až kulovitá. Větvičky jsou na konci převislé; listy jsou střídavé, lesklé a jemně vejčité,vypadají skoro stejně jako u třešně. Bílé [[květ]]y rostou ve svazcích. Plody jsou tmavočervené peckovice. Kvete začátkem května.
 
Višně, které se nejčastěji pěstují jsou děleny do dvou hlavních skupin: <ref name="fc">{{Citace elektronické monografie
Květenství začátkem května.
| příjmení = International Library of Technology
| titul = Fruit-culture, volume 1.
| vydavatel = Scranton, Pa., International Textbook Co.
| datum_vydání = 1912
| datum_přístupu = 2014-03-28
| url = https://archive.org/details/fruitculture01inte
| jazyk = en
}}</ref>
* amarelky - jsou světle zbarvené višně, lehce zploštělé koncích a mají bezbarvou šťávu (třešňovišně)
* kyselky - jsou tmavě zbarvené třešně srdce nebo sférického tvaru a mají tmavou šťávu
* skleněnky - jsou světle zbarvené višně, chuť nakyslá
 
== Areál rozšíření ==
[[Soubor:Prunus cerasus višeň obecná 1.jpg|thumb|left|300px|květy]]
Původní oblast Višněvýskytu višně obecné byla v jihovýchodní Evropě, západní Asii a severní Indii. Pěstováním se rozšířila do celého světa. Roste v mírném podnebném pásu.
 
== Pěstování ==
=== Lokalita ===
Výběr správného místa pro sad je velmi důležitý, protože žádné jiné ovoce (mimo višní) není tak náchylné k poškození mrazem nebo studenými dešti během kvetení. Ideální místo je ve vysoké nadmořské výšce, kde je dobré proudění vzduchu v propustných půdách. Takové místo může snížit nebezpečí úrazu pozdních jarních mrazů a také snižuje napadení moniliózou. Pokud má pěstitel na výběr stejně žádoucí pozemky svažující se v různých směrech, měla by být upřednostněn severní svah. Blízkost velkých vodních ploch také snižuje nebezpečí pozdních mrazů.<ref name="fc" />
 
=== Množení ===
Obvyklý způsob šíření třešní je očkování. Jednoleté podnože jsou vysazeny a následující léto očkovány. Ve školce je založena korunka s terminálem, ačkoliv lze višně úspěšně pěstovat i s dutou korunou.<ref name="fc" />
 
=== Půda ===
Když stromy přicházejí do plodnosti, je zpravidla vhodné udržovat sad dobrou kultivací, v některých případech je vhodné zasít jetel v a nechat jej dvě nebo tři sezony, a to zejména v případě, že stromy ještě hodně rostou. Je bezpečné říci, že je vodné pěstování v písčitých půdách. Je velmi důležité, aby kultivace být zahájena co nejdříve na jaře , aby se udržel co největší díl vlhkosti v půdě.<ref name="fc" />
 
=== Řez ===
Ve srovnání s většinou ostatních stromů postačí slabší řez, a to zejména po prvních dvou nebo třech letech. Může být však někdy nezbytné omezit růst na polovinu každý rok, než strom začne plodit. Pokud se tak stane, že musí být řez prováděn uváženě, protože je hlubokým řezem vyvolán růst. Poté co stromy dosáhnou vrcholu plodnosti je třeba řez omezit na nezbytné zásahy jako je odstranění napadených větví.<ref name="fc" />
 
=== Hnojení ===
Otázka vhodnosti hnojení třešňových sadů do značné míry závisí na místních podmínkách. Obecně však platí, že jeteloviny mohou být pěstovány jako meziplodiny a na jaře použity jako zelené hnojení. Pak bude malá potřeba aplikovat dusíkatá hnojiva. Uvádí se , že někteří pěstitelé používají fosfátová hnojiva, a to zejména ve formě citrofosfátu.<ref name="fc" />
 
=== Sklizeň ===
Organizace sklizně může být vážný problém, protože ovoce zraje velmi rychle a musí být rychle sklizeno, nebo se bude kazit. Z tohoto důvodu by měl pěstitel zasadit velký třešňový sad tam, kde si je jistý, že může zajistit dostatek sběračů v termínu sklizně.<ref name="fc" />
 
== Využití ==