Verze z 18. 5. 2013, 11:34 editovat Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací m →‎Konstrukce stroje ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 4. 2014, 16:09 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Struktura vazby bobinetu je schematicky naznačena na nákresu vpravo: [[osnova (textil)\|Osnovní]] (žluté) [[nit]]i jsou v diagonálním směru obtáčeny nebo kříženy černými (a červenými nitěmi) a tak vzniká [[textilní síť\|síťová struktura]] s otvory různých tvarů. Bobinet může být doplněn třetím systémem nití, které se jako vzorovací výplň zanášejí do vazby nebo se provazují kolmo k osnově (podobně jako [[útek]] ve [[tkanina\|tkanině]]). == Z historického vývoje == Bobinetový stroj ~~vynezl~~vynalezl Angličan ''Heathcoat'' na začátku 19. století. Asi o 50 roků později se na bobinetových strojích začalo instalovat také [[žakárové vzorování textilií\|žakárové zařízení]], kterým bylo umožněno bohaté vzorování a až do začátku 20. století pak pocházely prakticky všechny strojně vyráběné [[krajka\|krajky]] z bobinetových strojů. Říkalo se jim také ''leaversové krajky'', podle vynálezce ''Leaverse'', který původní bobinetový stroj zdokonalil. Později vznikla také varianta s určitými přednostmi, tzv. ''záclonové bobinety''. Řádek 18: [[Soubor:Leavers.jpg\|thumb\|200px\|Bobinetové (krajkové) stroje z 60. let 20. století]] '''Krajkové stroje''' se staví v pracovní šíři do cca 5 m v jemnostech 5-20 bobinet /cm. 120 bobinet s návinem po cca 100 m příze se nasazuje na stroj v zásobníku, který se vyměňuje po vyprázdnění první cívky (průměrně 20 % odpadu). Základní osnova se předkládá nasnována na válech, vzorovací osnovní nitě jsou navinuty na cívkách nebo maloprůměrových válcích. Žakárové zařízení je umístěno vedle stroje (viz ''dolejší snímek''), odkud ovládá vodicí lišty s pomocí [[nitěnka\|nitěnek]]. Během jedné otáčky hlavní hřídele se vykývnou člunečky s bobinetami od jednoho ~~polu~~pólu k druhému a zpět, na krajce se vytvoří jedna řada zákrutů (nebo překřížení) a hotová krajka se navine na zbožový válec o určitou, nastavitelnou délku. U původních strojů se udával maximální počet obrátek se 100/min, u novějších provedení není rychlost známá. Jakost, resp. vypracovanost krajky se udává rychlostí odtahu hotové krajky v cm/''rack'' (rack=960 otáček stroje). Jakostní krajky se zpracovávají rychlostí 35-50 cm/rack, levné zboží se vyrábí s 75-100 cm/rack. (viz ''Schöner'' str. 193) Řádek 31: [[Příze]] se zpracovávají skoro výlučně [[skaní\|skané]], pro některé druhy krajek (např. [[valencienská krajka\|valencienské]]) se udávají jemnosti, které u průmyslově vyráběných přízi představují naprostou špičku ([[česaná příze\|česaná bavlna]] '''2,3 [[tex (jednotka)\|tex]]''', 1700 [[zákrut příze\|zákrutů]]/metr). Z používaných materiálů jednoznačně převládá [[bavlna]], příp. ve směsi s [[polyamidová vlákna\|polyamidem]], pro speciální výrobky přicházejí v úvahu ~~take~~také příze z [[přírodní hedvábí\|přírodního hedvábí]] (jemnost cca do 3 tex) a [[filament]]y z [[kovová vlákna\|kovových vláken]] ([[leonská nit\|efekty]] s jemností do 250 tex). Bavlněné příze se před zpracováním [[požehování textilií\|opalují]] a ''napařují'' (proti smyčkování), [[bělení textilií\|bělení]] se provádí v hotových výrobcích. <ref>Příručka k bobinetovým strojům, (USA 1949), str. 18 http://www.cs.arizona.edu/patterns/weaving/books/rv_ll_01.pdf</ref>

Bobinet: Porovnání verzí