Wikipedie

Vědecká knihovna v Olomouci: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Historie: wording
Norik (diskuse | příspěvky)
2 819 editací
m ref, odkazy
Řádek 1:
[[Soubor:Olomouc 7387.jpg|thumb|right|350px|Budova Vědecké knihovny v Olomouci, Bezručova 2]]
'''Vědecká [[Knihovna (instituce)|knihovna]] v [[Olomouc]]i''' se řadí mezi nejvýznamnější knihovny na území Česka s unikátním souborem historických fondů. Tento soubor tvoří 1 451 [[rukopis]]ů, 1 700 [[prvotisk]]ů a téměř 80 000 svazků starých tisků. Knihovna byla založena v roce 1566 a až do roku 1860 plnila funkci knihovny [[Univerzita Palackého v Olomouci|olomoucké univerzity]]. Právo [[povinný výtisk|povinného výtisku]] pro [[Morava|Moravu]] získala knihovna v roce [[1807]] a od roku 1947 pak pro celé území tehdejšího [[Československo|Československa]], v současnosti má knihovna toto právo pro území celého Česka.
 
Rukopisy uchovávané v knihovně, které jsou zároveň [[Kulturní památka České republiky|kulturní památky České republiky]]:
* [[Evangeliář zábrdovický]] z 2. poloviny 11. století <ref>[http://dig.vkol.cz/dig/mii74aip/index.htm Evangeliarium Zabrdovicense (Quattuor evangelia)]</ref>
* [[Bible boskovická]] pravděpodobně z roku 1415
* [[Bible olomoucká]] datována do roku 1417
* [[Graduál loucký]] (''Graduale monasterii O. Praem. Lucensis prope Znojmo'') z roku 1499 <ref>[http://dig.vkol.cz/dig/miv1/index.htm Graduale monasterii O. Praem. Lucensis prope Znojmo; pars aestivalis.]</ref>
 
Své služby nabízí odborné i laické veřejnosti na místě i prostřednictvím [http://aleph.vkol.cz/ on-line katalogu], který obsahuje více než 1&nbsp;200&nbsp;000 titulů. Lze v něm vyhledávat, registrovat se, objednávat a využívat řady dalších funkcí ([[RSS]] kanály, novinky, doporučení…). Některé části historických sbírek jsou rovněž k dispozici on-line v digitální knihovně rukopisů, prvotisků a starých tisků a v digitální knihovně map.
 
Některé části historických sbírek jsou rovněž k dispozici on-line:
 
* digitální knihovna rukopisů, prvotisků a starých tisků http://dig.vkol.cz/▼
* digitální knihovna map http://mapy.vkol.cz
 
==Historie==
Řádek 21 ⟶ 16:
[[Soubor:Zbrojnice.jpg|thumb|250px|Tereziánská zbrojnice, v níž se nachází současná Ústřední knihovna Univerzity Palackého v Olomouci]]
===Knihovna olomoucké univerzity===
[[Univerzita Palackého|Olomoucká univerzita]] byla jako první vysoké učení na [[Morava|Moravě]] založena olomouckým biskupem [[Vilém Prusinovský z Víckova|Vilémem Prusinovským z Víckova]] (1565-1572), který v reakci na převažující luteránství na Moravě (až 90&nbsp;% obyvatel bylo protestantského vyznání) pozval v roce 1566 do města příslušníky [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstva Ježíšova]]. Z jejich řádového domu - koleje postupně vznikla akademie s právem promovat k univerzitním hodnostem. K povýšení jezuitské koleje na plnohodnotné vysoké učení došlo za Prusinovského nástupce na olomouckém biskupském stolci [[Jan XVII. Grodecký|Jana Grodeckého]]. Dne [[22. prosinec|22. prosince]] [[1573]] potom římskoněmecký císař [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] potvrdil fundaci biskupa Prusinovského a současně dal olomoucké jezuitské koleji právo udělovat univerzitní hodnosti.
 
Při univerzitě vznikla samozřejmě také knihovna. Základ sbírky tvořily dary biskupa, [[kanovník]]ů, zemských úředníků a měšťanů, knihy se však také kupovaly. Počet studentů se totiž stále zvyšoval, takže bylo nutno rozšiřovat také knihovní fond.
 
Katastrofální důsledky měla pro Olomouc [[třicetiletá válka]] a knihovna nebyla výjimkou. Zpočátku se sice díky pobělohorským konfiskacím fond rozrůstal, ovšem osmiletá švédská okupace, která teď už bývalé hlavní město Moravy téměř zlikvidovala, citelně ochudila i knihovnu. Švédská královna [[Kristýna I.|Kristýna]] pověřila své vojevůdce, aby během svých válečných tažení věnovali mimořádnou pozornost uměleckým předmětům. Jediný zbylý jezuita ve městě, knihovník Jiří Pellinga se sice pokoušel knihy utajit, Švédové však univerzitní knihovnu vypátrali a dnes se v literatuře uvádí, že z Olomouce odváželi na sto vozů plně naložených uměleckými předměty, knihami a archiváliemi. Řada olomouckých historických fondů je dnes uložena v [http://www.kb.se/ENG/kbstart.htm[Královská knihovna ve Stockholmu|Královské knihovně ve Stockholmu]] a [http://www.ub.uu.se/eindex.cfm[Univerzitní knihovna v Uppsale|Univerzitní knihovně v Uppsale]].
 
Na doplnění univerzitní knihovny bylo v období po třicetileté válce vyčleněno více prostředků a četnější byly také různé knižní dary. Podle dochovaného svazkového katalogu knihovny z roku [[1704]] v ní bylo 4&nbsp;000-5&nbsp;000 svazků. Dalších 2&nbsp;000-2&nbsp;500 měli u sebe představení a učitelé. V roce [[1773]] byl jezuitský řád zrušen a univerzita i knihovna převedena do správy státu. Členům řádu přitom bylo dovoleno ponechat si knihy, které měli ve svých příručních knihovnách. Po této „redukci“ fondu v něm v roce [[1773]] zůstalo pouze 8091 svazků.
Řádek 37 ⟶ 32:
 
===Samostatná knihovna===
Třetí období existence knihovny začíná v roce [[1860]], kdy již měla na 250 &nbsp;000 svazků. V tomto roce byla zrušena olomoucká univerzita (status univerzity se jí vrátil 1827); zrušení přečkaly pouze Univerzitníuniverzitní knihovna a [[Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého|Teologickáteologická fakulta]] (do roku 1873 také [[Lékařská fakulta Univerzity Palackého|Lékařskálékařská fakulta]]). Z univerzitní knihovny se stala „Studijní“. Jádrem čtenářů už nebyli vysokoškolští studenti a profesoři, ale zejména učitelé a studenti olomouckých středních škol.
V následujících letech rostl knihovní fond zejména z exemplářů moravského povinného výtisku (a v některých obdobích také slezského). Toto právo bylo (po jeho ztrátě v roce [[1935]]) v roce [[1947]] rozšířeno na území celého tehdejšího [[Československo|Československa]]. Po válce měla knihovna na 180 &nbsp;000 svazků, což se do roku 1966 zvýšilo až na 800 &nbsp;000, mnoho z nichž pocházelo z konfiskovaných soukromých sbírek vyhnaných Sudetských Němců.
 
V roce 1947 dříve byla v Olomouci obnovena univerzita, takže i název knihovny se vrátil do původní podoby. Knihovna však už zůstala samostatná pod přímou správou [[Ministerstvo kultury|ministerstva kultury]]. V této pozici setrvala až do roku [[2001]], kdy přešla do kompetence nově zřízeného [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]].
 
Roku [[1959]] byl předán Univerzitní knihovně sousední objekt [[Červený kostel (Olomouc)|Červený kostel]], který slouží jako sklad pro knihy dodnes (uloženo 250 &nbsp;000 svazků). 5.&nbsp;září 2005 (pro veřejnost 1.&nbsp;října 2005) byla zprovozněna studovna historických fondů v nové budově na ulici Bezručova&nbsp;3.
 
5. září 2005 (pro veřejnost 1. října 2005) byla zprovozněna studovna historických fondů v nové budově na ulici Bezručova 3.[http://www.vkol.cz/otevreni.htm]
 
==První svazkový katalog==
První svazkový katalog byl založen roku 1704, a je v současnosti uložen v [[Moravský zemský archiv v Brně|Moravském zemském archivu v Brně]]. V roce 1773 byl zrušen jezuitský řád a knihovna přešla do správy státu. [[Morava|Moravské zemské gubernium]] pak v roce 1775 ustanovilo „veřejnou Universitní knihovnu“. Důležitým momentem je rok 1807, kdy knihovna získává právo [[povinný výtisk|povinného výtisku]].
 
==Reference==
<references />
 
==Externí odkazy==
www stránky knihovny* [http://www.vkol.cz Stránky knihovny]
knihovní katalog* [http://aleph.vkol.cz Knihovní katalog]
▲* digitální[http://dig.vkol.cz/ Digitální knihovna rukopisů, prvotisků a starých tisků http://dig.vkol.cz/]
* [http://mapy.vkol.cz Digitální knihovna map]
 
==Doporučená literatura==
* Boháček M., Čáda F. (1994) ''Beschriebung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz.'' - Köln, Böhlau. - soupis rukopisů knihovny
 
{{Portály|Informační věda a knihovnictví}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vědecká_knihovna_v_Olomouci“