Vakoveverka létavá: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 48:
Prsty pánevní končetiny jsou částečně syndaktylní, to znamená, že 2. a 3. prst jsou částečně srostlé. <sup>(2)</sup>
Kůže tvoří u obou pohlaví létací blánu (patagium) sahající od pátého prstu ruky po kotník a u samic vak. Velké pachové žlázy se nacházejí v oblasti kloaky (parakloakálně) u obou pohlaví. Samci mají navíc
Androgen-sensitivní čelní žlázu a krční (gulární) žlázu<sup>(1)</sup>. Malé žlázy se nacházejí v koutku úst, na končetinách, v uších a ve vaku samic.
Rozmnožovací soustava: Samci mají dlouhý vidlicovitě rozdělený penis ústící v kloace za stopkatým šourkem. Močí ovšem z báze penisu a ne z vidlicovitých konců, které slouží k rozmnožování. Z pohlavních žláz mají disseminovanou prostatu a Cowperovy žlázy. (3) Samice mají pohlavní aparát charakteristický pro vačnatce - dvě dělohy ústící ve dvě postranní pochvy na konci spojené, ale rozdělené přepážkou. Mají vak, který obsahuje 4 bradavky. Kůra nadledvin samic v laktaci až dvakrát zvětší svůj objem (nadledviny zde produkují hormony podobné testosteronu).
Mláďata se rodí středním poševním kanálem. Jsou málo vyvinutá a přelézají do matčina vaku, kde se přisávají na bradavku a jsou chráněna před prostředím (při narození nejsou schopna thermoregulace, protože nemají dostatečně vyvinutou štítnou žlázu).<sup>(3)</sup>
Stavba patagia (létací blány):
Plachtící membrána se skládá ze svalů humerodorsalis a z tibioabdominalního svalového komplexu, které umožňují ovládání membrány.
== Způsob života ==
| |||