Solidarita (Polsko): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m bot převedl {{Wikizdroje}} do nové podoby |
→Vznik 1980: přidán požadavek na zdroj k počtu členů |
||
Řádek 9:
Odvolávali se na ústavu PLR (Polská lidová republika) a různé mezinárodní dohody, které PLR podepsala, kde byla zakotvena různá práva občanů. Polské úřady kapitulovaly a [[31. srpen|31. srpna]] [[1980]] podepsali vládní zástupci dohodu se stávkujícími dělníky, kterými PLR přistoupila na požadavky stávkujících dělníků.
Do jara [[1981]] vstoupilo do Solidarity 10 miliónů Poláků.{{doplňte zdroj}} Solidarita vydávala vlastní noviny, čímž prolomila státní monopol na rozšiřování informací. Solidarita však nemohla zajít příliš daleko, protože hrozila intervence [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], jaká proběhla v roce [[1968]] v [[Československo|Československu]].
== Protiúder 1981, válečný stav ==
Komunisté se však nevzdali a [[13. prosinec|13. prosince]] [[1981]] [[Wojciech Jaruzelski]] protizákonně vyhlásil převzetí moci nezákonně ustavenou vojenskou juntou („Vojenská rada národní spásy“, pol. Wojskowa rada ocalenia narodovego, WRON) a jejím jménem pak [[válečný stav]], v Československu skrývaný pod názvem [[Stanné právo|výjimečný stav]], případně stanné právo (polsky ''stan wojenny'', podle zákona na obranu země při vnějším ohrožení). WRON (lidově wrona, tj. vrána) převzala veškerou výkonnou moc, vůdci opozice byli pozatýkáni armádou a internováni v internačních táborech a byla přerušena činnost všech společenských organizací včetně odborových svazů. Prokomunistické spolky však brzy získaly souhlas ke své činnosti, kdežto Solidarita byla formálně delegalizována (říjen [[1982]]). Hnutí však nadále pracovalo v podzemí – vydávalo tisk, rozšiřovalo letáky, organizovalo pomoc pro pronásledované.
| |||