Johana z Rožmitálu: Porovnání verzí

'''Johana z Rožmitálu''' (* kolem [[1430]]{{Nejisté datum|narození}} – [[12. listopad]] [[1475]], [[Mělník]]) byla [[česko|česká]] [[panovník|královna]] a manželka [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Stejně jako její manžel, i Johana byla jedinou českou královnou pocházející ze stavu domácí šlechty.

Johana se za Jiřího z Poděbrad vdala roku [[1450]], rok po smrti jeho první manželky [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhuty]] (iniciátorem tohoto sňatku byl pravděpodobně jejíJohanin bratr [[Jaroslav Lev z Rožmitálu]], protože její otec jí zemřel už v jejím dětství), rok po smrti jeho první manželky [[Kunhuta ze Šternberka|Kunhuty]]. JakoManželství katoličkakatoličky bylas cobyhusitským manželkamagnátem husitského magnátabylo příkladem náboženské snášenlivosti, snad i to byl jeden z důvodů sňatku. Mladá Johana se tak stala druhou manželkou vdovce s šesti dětmi.

Nedlouho po sňatku, v roce [[1452]], se obratný Jiří stal českým zemským správcem krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]]. Když Ladislav Pohrobek zemřel v roce [[1457]] na leukémii, vyvstala otázka, kdo bude po bezdětném Ladislavovi králem. V Čechách a Uhersku se jeho nástupci stali představitelé domácí šlechty - [[Matyáš Korvín]] v Uhersku a Jiří z Poděbrad v Českém království. Po boku Jiřího se tak Johana stala v roce [[1458]] korunovanou královnou.

Johanna byla velkou Jiřího oporou také v politice, kdy mu byla nejen rádcem, ale sama se na ní aktivně účastnilapodílela – účastnila se jeho politických jednání. Získala si ovšem uznání i jako manželka a matka. Ke svým vlastním i nevlastním dětem do [[Králův dvůr (Praha)|králova sídla]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v Praze přijala i mladičkého [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] a saskou princeznu.

Johana svému bratrovi Lvovi propůjčila svůj průvodní list na cestu po západní Evropě v letech 1465-7 a prosadila svého synovce Zdeňka Lva za člena zemské rady. Pro manžela dala zhotovit tzv. Modlitební knihu krále Jiřího s krásnými ilustracemi. Když roku 1464papež1464 papež Pavel II. prohlásil Jiřího za kacíře a uvrhl Čechy do klatby, vztahovalo se to i na jeho ženu a děti.

V srpnu [[1470]] svolala královna zemskou hotovost a v jejím čele se vydala proti vojsku Matyáše Korvína. Jako královně-vdově (Jiří zemřel v roce [[1471]]) se jí podařilo prosadit Jiřího záměr, aaby se českým králem se stal [[Vladislav Jagellonský]]. Nový král si byl dobře vědom významu osobnosti královny-vdovy a Johana mu byla velkým pomocníkem.

Zřejmě nejvýznamnější z jejích pěti potomků je [[Hynek z Poděbrad]], představitel literární [[renesance]] v českých zemích.