Otevřít hlavní menu

Změny

m
styl (lysá hora podle podle en wiki rusky není název hory -> malé L) (!)
[[Soubor:Musorgskiy.jpg|thumb|Modest Petrovič Musorgskij]]
'''Modest Petrovič Musorgskij''', rusky '''Модест Петрович Мусоргский''', ([[21. březen|21. března]] [[1839]], [[Karevo]] – [[16. březen|16. března]] [[1881]], [[Petrohrad]]). byl [[Rusko|Ruskýruský]] skladatel a klavírista [[romantismus (hudba)|období romantismu]], ke kterému jej však lze počítat jen okrajově. Daleko spíše mu lze přisoudit významnou roli v rámci typicky ruské školy „psychologického realismu“ a v oblasti hudebního [[impresionismus (hudba)|impresionismu]]. Musorgskij dospěl k osobitě nekompromisní, autentické a citově hluboké hudební řeči, která předešla dobu, ve které žil. Jeho schopnost dosáhnout novými nekonvenčními prostředky pravého výrazu zůstává i dnes vzorem všem současným i budoucím skladatelům. Byl výrazně inspirován [[lidová hudba|folklórem]]. Jeho nejvýznamnějšími díly jsou [[opera|opery]] (''Boris Godunov, Ženitba''), [[orchestr]]ální (''Noc na Lysélysé hoře'') a [[klavír]]ní (''Obrázky z výstavy'') skladby a významné jsou též jeho [[píseň|písňové]] cykly. Musorgskij byl hlavní inspirací pro moderní ruskou hudbu první poloviny [[20. století]], především pro její hlavní představitele, [[Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič|Šostakoviče]] a [[Sergej Sergejevič Prokofjev|Prokofjeva]]. Byl hudebním [[samouk]]em.
 
== Životopis ==
Modest Petrovič Musorgskij pocházel z vážené důstojnické rodiny. Základy hudebního vzdělání získal od své matky. Studoval současně [[gymnázium]] a klavírní hru u A. Gerkeho v [[Petrohrad]]ě. Po maturitě hudbu na dlouhý čas opouští a volí nejprve dráhu vojáka. Byl dva roky [[důstojník]]em maloměstské posádky a poté přechází na post ministerského úředníka. I tuto funkci velmi brzy mění na místo správce lesního úřadu. Musorgskij po celý život trpěl těžkými [[deprese (psychologie)|depresemi]] a v žádném svém povolání proto nebyl spokojen, časté změny jsou pro něj typické. Důležitým mezníkem jeho života bylo jeho seznámení se s členy tzv. „Mocné hrstky“. Okamžitě se vrací ke studiu hudební literatury, cvičí a velmi brzy získává jméno vynikajícího klavírního [[improvizace|improvizátora]], jakkoli domácí kritika ho označuje za nadaného diletanta, který neovládá hudební formu. Je však již jisté, že Musorgskij konečně nalézá svůj ústřední zájem a cíl, které zúročuje skladatelskou prací. Soustředěný zájem nemá však příliš dlouhého trvání, neboť po smrti své matky ([[1865]]) se jeho deprese prohlubují, období systematické práce se zkracují, propadá [[alkoholismus|alkoholismu]] a jeho již tak výrazná psychická nestabilita kulminuje. Protože pracovních období ubývá, píše někdy horečně. Umírá ve věku pouhých dvaačtyřiceti let, když dospívá do stavu, kdy musí být přijmutpřijat k hospitalizaci ze sociálních důvodů jako „důstojnický sluha“.
 
== Dílo ==