Tahmásp I.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ok
koncovka
Řádek 2:
 
== Vláda ==
Dobu vlády Tahmáspa I. charakterizují četné vnitropolitické a zahraničněpolitické otřesy. Již krátce po smrti Ismá‘íla I. převzali [[kızılbašové]] kontrolu nad [[stát]]em a uvnitř turkických etnik vzplály různé rivality; v roce [[1526]] se rozhořela regulérní válka. Moc kızılbašských kmenů zlomil Tahmásp až v roce [[1533]], kdy skončil na popravišti jeden z jejich předáků, [[Husejn Bej ŠamluŠamlı (Lala)|Husejn II. (Lala)]].
 
Tato fáze vnitřní nestability umožnila [[Osmanská říše|Osmanům]] na západě a [[Uzbekové|Uzbekům]] na severovýchodě získat na úkor Safíovců některé državy a převzít strategickou iniciativu v celém prostoru. Zvláště aktivní byl v tomto ohledu osmanský [[sultán]] [[Sulejman I.|Süleyman I.]], jeden z nevýznamnějších vládců soudobého světa. [[Peršané]] ztratili během bojů s ním [[Tabríz]] a [[Bagdád]], aniž by se odhodlali k rozhodující bitvě. V roce [[1555]] byl uzavřen v [[Amasya|Amasyi]] mír, který potvrdil dosavadní osmanské zisky a na západní hranici zahájil období dvacetiletého klidu.