Eneolit na území Česka: Porovnání verzí

Jako '''[[eneolit]]''' se na českém území archeologicky vymezuje doba přibližně mezi roky [[4400 př. n. l.|4400]] a [[2000 př. n. l.]] Oproti předcházejícímu [[neolit]]u se projevily kvalitativní změny zásadního charakteru ve způsobu obdělávání půdy ([[oradlo]], užití tažné síly dobytka). Předpokládá se, ale zatím není potvrzeno nálezy na českém území, že byl užíván [[vozidlo|vůz]] (nálezy kol pocházejí z [[Polsko|Polska]] a [[Švýcarsko|Švýcarska]], hliněné modely vozů z [[Maďarsko|Maďarska]]). Poprvé, i když spíše jako prestižní záležitost než ekonomicky významný činitel, byla užívána [[měď]] a z ní vyrobené [[luxus]]ní zbraně a šperky.

Oproti [[neolit]]u je [[eneolit]] na českém území kulturně mnohem rozmanitější, vystřídalo se zde větší množství [[archeologická kultura|archeologických kultur]] a jejich projevy jsou navzájem rozmanitější.

*[[mladý eneolit]] 2800–2300/2000 př. n. l.

 

V této málo archeologicky poznané etapě českého pravěku doznívají kulturní projevy pozdního [[neolit]]u, pokračuje pozdní fáze [[lengyelská kultura|lengyelské kultury]], vedle ní se archeologicky vyčleňuje lengyelské kultuře příbuzná [[kultura münchshöfenská]]. V [[lengyelská kultura|lengyelské kultuře]] se někdy rozlišují dva horizonty: [[horizont Horní Cetno]] a [[horizont Praha–Střešovice]].

 

V mladší fázi raného eneolitu je určena [[jordanovská kultura]]/skupina (o mladším stupni mezi dolním Poohřím a Kolínskem se hovoří jako o [[jenštejnská skupina|jenštejnské skupině]]). Vedle těchto kultur se v Čechách nacházejí charakteristické džbánky, většinou v kontextech mladší jordanovské kultury, [[schussenriedská kultura|schussenriedské kultury]]. Na Pražsku a v severozápadních Čechách byly zachyceny nálezy a také příkopová ohrazení [[michelsberská kultura|michelsberské kultury]]. Především na výšinných sídlištích se už na konci jordanovské kultury vyskytuje keramika zdobená [[brázděný vpich|brázděným vpichem]], o které se v literatuře nejčastěji hovoří jako o [[památky typu Retz|památkách typu Retz]], a která se jako déletrvající jev projevuje ještě až v bolerázském období [[badenská kultura|badenské kultury]].

 

Ve střední a severní Evropě převládla [[kultura nálevkovitých pohárů]], která zasahovala jak do Čech tak i na Moravu. Do starého eneolitu je řazena nejstarší fáze KNP, zvaná [[baalberg]] ([[baalberská skupina]]) a střední fáze, zvaná [[siřem]]ská. Z této doby pocházejí první doklady odlévání mědi na českém území ([[Makotřasy (okr. Kladno)|Makotřasy]]). Vývoj Moravy, ale i Čech ovlivnil o něco později také vývoj na jihovýchodě Evropy, definována je zde [[badenská kultura]] (v literatuře také jako [[kultura s kanelovanou keramikou]]), resp. její starší [[bolerázský stupeň]].

 

[[Kultura nálevkovitých pohárů]] pokračovala teď již pouze ve středních (Nymburk - mohyla) a severovýchodních Čechách svým nejmladším stupněm [[salymünd|salzmündským]]. Na Moravě převládla plně [[badenská kultura]] (klasický stupeň), která je zastoupena i v nálezech ve východních (a slabě i středních a severovýchodních) Čechách. [[Badenská kultura]] v Čechách ve svém protořivnáčském stupni přechází v [[řivnáčská kultura|řivnáčskou kulturu]]. V západních a jižních Čechách se objevují sídliště [[chamská kultura|chamské kultury]]. Na Moravě se po rozpadu [[kultura s kanelovanou keramikou|kultury s kanelovanou keramikou]] a ještě pod vlivem z jihovýchodu vyčlenila [[bošácká kultura]]. Její vliv sahal až do východních Čech. V závěru středního eneolitu se v kontrastu s badenským vývojem na severní Moravě a ve východních a severovýchodních Čechách objevuje [[kultura kulovitých amfor]].

 

Ve střední a východní Evropě se mladém eneolitu rozšiřuje [[kultura se šňůrovou keramikou]]. Na jižní Moravě se pod vlivem jihovýchodu formuluje [[jevišovická kultura]]. Kultura se šňůrovou keramikou je po roce 2400 př. n. l. vystřídána celoevropsky rozšířenou [[kultura se zvoncovitými poháry|kulturou se zvoncovitými poháry]] (kulturou zvoncovitých pohárů). Do samotného konce eneolitu je řazena i [[protoúnětická kultura|kultura protoúnětická]], ze které pokračuje vývoj plynule do [[Doba bronzová na území České republiky|doby bronzové]], a [[epišňůrový kulturní komplex]], který je zastoupený na východní [[Morava|Moravě]] [[kultura Chłopice-Veselé|kulturou Chłopice-Veselé]].