Kapitulace: Porovnání verzí

'''Kapitulace''' (z [[Latina|lat.]] ''capitulare'' – sepsat hlavní body) představuje takový typ ukončení boje (resp.respektive [[válka|války]]), kdy jedna ze stran uzná marnost dalšího boje, „složí zbraně“ a vydá se na milost (nebo nemilost) vítězné straně. Kapitulovat může [[stát]] a veškeré jeho [[ozbrojené síly]] (viz [[Transvaal]] a [[Oranžsko]] [[1902]], [[Polsko]] [[1939]], [[Německo]] [[1945]]) nebo jen dílčí jednotka, respektive jednotky na určitém území (viz kapitulace [[Singapur]]u [[1942]] nebo kapitulace amerických jednotek na [[Filipíny|Filipínách]] téhož roku).

Zásadní praktický rozdíl mezi kapitulací s podmínkami a příměřím za nevýhodných podmínek (např.například příměří mezi [[Finsko|Finskem]] a [[Sovětský svaz|SSSR]] v letech [[1940]] a [[1944]]), je (většinou) nesložení zbraní slabší stranou a její možnost posléze pokračovat v boji v případě [[příměří]]. V případě kapitulace však obvykle ztrácí slabší strana možnost dalšího plnohodnotného odporu, neboť součástí podmínek je prakticky vždy odevzdání minimálně klíčových zbraní a (minimálně dočasná) ztráta kontroly nad z vojenského hlediska strategicky nepostradatelnými oblastmi.