Karl Kautsky: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Otto}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
Řádek 6:
Karel Kautský se narodil v [[Praha|Praze]] do umělecké středostavovské rodiny, jeho matkou byla herečka a levicová spisovatelka [[Minna Kautsky]]. Rodina se přestěhovala do [[Vídeň|Vídně]], když bylo malému Kautskému sedm let. V r. 1874 nastoupil Kautský ve Vídni na univerzitu ke studiu [[historie]] a [[Filosofie|filozofie]], následujícího roku 1875 se stal členem [[Sociálně demokratická strana Rakouska|Sociálně demokratické strany Rakouska]] (SPÖ). V r. 1880 se Kautský připojil ke skupině německých socialistů v [[Curych]]u, jež byla finančně podporována [[Karl Höchberg|Karlem Höchbergem]] a která pašovala socialistický materiál do říšského sněmu v období [[Otto von Bismarck|Bismarckových]] protisocialistických zákonů. Ovlivněn [[Eduard Bernstein|Eduardem Bernsteinem]], Höchbergovým tajemníkem, stává se Kautsky marxistou a v r. 1881 navštěvuje v [[Anglie|Anglii]] [[Karl Marx|Marxe]] a [[Friedrich Engels|Engelse]].
 
V r. 1883 založil Kautský ve [[Stuttgart|Stuttgartu]]u měsíčník [[Die Neue Zeit]] (Nový čas), od r. 1890 týdeník, který redigoval až do září 1917 a který mu kromě propagace [[marxismus|marxismu]] zajišťoval stálý finanční příjem. V letech 1885-90 pobýval Kautský v [[Londýn|Londýně]]ě, kde se stal blízkým přítelem Friedricha Engelse. Od roku 1890 žil Kautský v [[Berlín|Berlíně]]ě, v r. 1891 se společně s [[August Bebel|Augustem Bebelem]] a Eduardem Bernsteinem podílel na vypracování [[Erfurtský program|Erfurtského programu]] [[SPD|Sociálně demokratické strany Německa]] (SPD) a později též [[Heidelberský probram|programu Heidelberského]] (1925).
 
Po Engelsově smrti r. 1895 se stal Kautský jedním z nejvlivnějších teoretiků marxismu (některými dokonce nazýván „papežem marxismu“) reprezentujíc společně s Bebelem střední proud ve straně a rozvíjejíc marxistickou teorií [[imperialismus|imperialismu]] dlouho před [[Vladimir Iljič Lenin|LeninLeninem]]em. Když Bernstein koncem 90. let 19. stol. zpochybnil marxistický výklad revolučních procesů jakožto procesů nevyhnutelných, odsoudil ho Kautský s tím, že Bernsteinovo lpění na morálních základech [[socialismus|socialismu]] otevírá cestu ke koalici s „progresivní“ buržoazií a tím i k netřídnímu přístupu.
 
V r. 1914, když němečtí sociálně demokratičtí poslanci v [[říšský sněm|říšském sněmu]] rozhodovali o schválení válečných úvěrů, Kautský, který sice poslancem nebyl, ale schůze se zúčastnil, navrhoval zdržet se hlasování. I když zpočátku věřil tomu, že [[Německo]] vede defenzivní válku proti carskému [[Rusko|Rusku]], již v červnu 1915 společně s Eduardem Bernsteinem a Hugem Haasem vystoupil proti vládě a těm z vedení SPD, kteří válku podporovali. V r. 1917 vystoupil z SPD a angažoval se v levicové [[USPD]], sdružující protiválečné revoluční socialisty.
Řádek 14:
Během [[Dějiny Německa|listopadové revoluce v Německu]] r. 1918 a krátkého období vlády SPD-USPD sloužil Kautský jako nižší sekretář na ministerstvu zahraničí, kde vyhledával dokumenty k válečné vině císařského Německa.
 
Po r. 1919 Kautského kdysi výsadní postavení soustavně upadalo. V r. 1920 navštívil [[Gruzie|Gruzii]] a v následujícím roce vydal o této stále na [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševické]] moci nezávislé sociálně demokratické zemi knihu. Když došlo k rozdělení USPD v r. 1920, přidal se Kautský k menšině těch, kteří odešli zpět do SPD. Ve věku 70 let se v r. 1924 vrátil s rodinou do Vídně, kde zůstal až do [[Adolf Hitler|HitlerHitlerova]]ova [[Anšlus|anšlusu]] r. 1938, kdy přes [[Československo]] odletěl do [[Amsterdam]]u. Zde ještě téhož roku zemřel.
 
Karl Kautský žil po dlouhou dobu v [[Berlin-Friedenau|Berlíně-Friedenau]], kde se jeho žena [[Luise Kautská]] blízce přátelila s [[Rosa Luxemburgová|Rosou Luxemburgovou]], která žila ve stejné čtvrti. V ulici Saarstrasse 14, kde Kautští bydleli je dnes pamětní deska.
 
Kautský byl vykreslen jako „renegát“ v [[Vladimir Iljič Lenin|Leninově]] známém spise ''Proletářská revoluce a renegát Kautský'' (1918) a ten zas na oplátku zkritizoval Lenina r. 1934 v práci ''Marxismus a bolševismus: demokracie a diktatura'': „bolševici pod Leninovým vedením uspěli v uchopení kontroly nad armádními silami v [[Petrohrad|Petrohradě]]ě a později v [[Moskva|Moskvě]] a tak položili základ nové [[diktatura proletariátu|proletářské diktatury]] na místě staré diktatury carské“. Nicméně, jak Lenin tak [[Trockij|Trocký]] bránili [[VŘSR|bolševickou revoluci]] jako legitimní a historickou sociální revoltu podobnou [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluci]] a sami sebe jakož i další bolševiky otevřeně obsazovali do role [[jakobíni|jakobínů]], zatímco „[[oportunismus]]“ Kautského a dalších považovali za důsledek „sociální korupce“ pramenící v jejich neustále zesilujících vztazích s privilegovanými třídami.
 
Vztah k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] rozvíjí Kautský ve své další práci ''Sociální demokracie a komunismus''. Z jeho pohledu jsou bolševici konspirační organizací, která se dostala k moci [[státní převrat|pučem]] a iniciovala revoluční změny pro které nebylo v [[Rusko|Rusku]] ekonomických předpokladů. Místo toho se společnost zbyrokratizovala, přičemž tamní mizérie dalece převyšuje problémy západního [[kapitalismus|kapitalismu]]. [[Josif Vissarionovič Stalin|StalinStalinovy]]ovy pokusy o vybudování prosperující a bohaté socialistické společnosti vedou k porážce komunismu.
 
„Cizinci stojí v Rusku v tichém ohromení před gigantickým podnikem, který je zde uskutečňován, jako by stáli např. před [[pyramidy|pyramidami]]. Pouze zřídka jim mysl dovolí doznat, jaké zotročení, jaké zohnutí lidské důstojnosti je spojeno s realizací tohoto gigantického plánu.“
Řádek 27:
 
== Hlavní práce ==
 
 
* Bedřich Engels: Jeho život, jeho práce a jeho spisy (1887)
Řádek 44 ⟶ 43:
 
== Reference ==
{{Otto|Kautsky}}
 
[http://www.marxists.org/archive/kautsky Kautsky Internet Archive]
 
{{Pahýl}}
 
===Externí odkazy===
* {{Otto|heslo=Kautsky}}
{{Pahýl}}
{{DEFAULTSORT:Kautsky Karl}}
[[Kategorie:Členové Sociálně demokratické strany Rakouska]]