Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 5 lety
typo
Jako první prokázal, že ''[[Bacillus anthracis]]'' je původcem [[anthrax]]u (1876) a vypracoval tzv. [[Kochovy postuláty]], soubor pravidel a postupů, které se při prokazování příčinné souvislosti mezi předpokládaným původcem choroby a chorobou samou používají dodnes. Objevil existenci [[spora (bakterie)|spor]] anthraxu a popsal jejich stavbu, vysokou odolnost vůči nepříznivým vlivům a schopnost způsobit nákazu i po velmi dlouhé době a stanovil nové bezpečnostní limity, které by bránily rozvoji nemoci.
 
Vyvinul obrovské množství postupů [[fixace preparátu|fixace]], [[barvení preparátu|barvení]] a [[fotografie|fotografování]] preparátů a nové způsoby pěstování [[čisté bakteriální kultury|čistých bakteriálních kultur]], řadí se mezi průkopníky [[mikrofotografie]].<ref>http://prova-d-arte.blogspot.com/2010/10/microphotography-beauty-beyond-visible.html</ref>. V roce [[1882]] zveřejnil práci, v níž jako první popsal [[Mycobacterium tuberculosis]], kterému se také občas přezdívá ''Kochův bacil'', a stanovil nová [[epidemiologie|epidemiologická]] opatření, která měla udržet tuto nemoc pod kontrolou. V roce [[1883]] objevil ''Vibrio cholerae'' a prokázal jeho příčinnou souvislost s cholerou. V roce [[1885]] se stal profesorem [[hygiena|hygieny]] na univerzitě v Berlíně. V roce [[1891]] se stal ředitelem Ústavu pro studium infekčních chorob a zůstal jím až do roku [[1904]].
 
V roce [[1894]] přišel na svět s [[tuberkulin]]em jakožto [[Léčivo|lékem]] a [[vakcína|očkovací látkou]] proti tuberkulóze. Ale tento objev mu přinesl strašlivé zklamání. Nejenže se ukázal být neúčinný, navíc jeho [[vedlejší účinky]] vedly k úmrtím [[pacient]]ů, což v souvislosti se zfalšováním výsledků laboratorních [[Experiment|pokus]]ů, které mělo urychlit zavedení léku, vedlo k dočasnému poklesu Kochovy reputace. (Koch do publikace výsledků zařadil i pokusy, které nestihl dokončit či které teprve plánoval. Ve skutečnosti provedl jen malou část z nich a to ke své velké smůle na objektech, které reagovaly na léčbu tuberkulinem zcela jinak než člověk. Zejména se u nich neobjevovaly prudké [[alergická reakce|alergické reakce]], na něž někteří pacienti umírali.) Fakt, že se tuberkulin posléze ukázal jako výborný [[diagnóza|diagnostický]] prostředek pokud jde o přítomnost [[protilátka|protilátek]] proti TBC v těle pacienta, představoval jen malé zadostiučinění.
Anonymní uživatel