Ovocnářství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Příklady ovocných dřevin: doplnění značka: možné subjektivní formulace |
→Přírodní faktory: doplnění |
||
Řádek 17:
Ovocný strom nebo keř je rostoucí, živá věc, tvárný, živý organismus, který je ovlivňován svým okolím. Prořezávání , pěstování , stříkání , nebo jiné úpravy ovocných rostlin mění a ovlivňují prostředí ovocné dřeviny. Z tohoto důvodu pěstitel musí velmi pečlivě zvážit všechny části životního prostředí ve kterém rostlina žije zda změna buď upřednostňuje, nebo omezuje vývoj rostliny nebo vliv prostředí a jak.
Ze všech přírodních faktorů, které mají vliv na růst ovocných rostlin je teplota je nejdůležitější. Teplota ve velké míře určuje oblasti, ve které daný druh ovocných rostlin může být úspěšně pěstován. Mimo
Vliv nadmořské výšky stanoviště má také vliv na růst ovocných rostlin. Čím větší je výška v jakékoli severní šířce, tím nižší bude průměrná teplota vzduchu na stanovišti a tak růst rostlin bude ovlivněn stejně jako na vyšší severní šířce. Vliv zvýšení nadmořské výšky na růst vegetace lze pozorovat na porostu na vysokém kopci. Na úpatí hory lze nalézt stromy, které jsou běžné pro danou zeměpisnou šířku. Ve vyšší nadmořské výšce jsou nízké a zakrslé exempláře stejného druhu. Výše už tento druh zcela zmizí a je vystřídán jiným druhem. Omezení výšky, za níž se dané odrůdě ovoce nebude dařit nemůže být jednoznačně dáno. V extrémně vysokých nadmořských výškách v každé šířce je klima příliš chladné pro většinu ovoce. Vliv nadmořské výšky má velký význam na ovocnáře. Jednou z nejdůležitějších věcí, v souvislosti s nadmořskou výškou, je proudění vzduchu nad povrchem oblasti. Během vegetačního období se atmosféra na povrchu země v noci rychle ochlazuje. Studený vzduch je těžší než teplý vzduch klesá k zemi a proudí na nižší místa, z kopce do roklí a údolí jako vodní toky.
Vliv vodních toků a nádrží. Přítomnost velkých nebo velmi hlubokých vodních nádrží ovlivňuje atmosférické podmínky v okolní oblasti. Z toho důvodu má velmi výrazný vliv na oblasti ovocnářství. Zejména v případě že ovocné stromy a rostliny jsou pěstovány na té straně vodní nádrže, kam vanou převládající větry. Důvodem tohoto vlivu je, že voda absorbuje velmi pomalu velké množství tepla během teplého počasí a odevzdává toto teplo stejně pomalu během chladného počasí. Dokonce i malé vnitrozemské jezera, zejména pokud jsou hluboké, mohou způsobit výrazné lokální efekty v klimatu okolí. Tento stabilizující vliv na klima má tendenci bránit časným podzimním mrazíkům a zpomalovat vývoj ovocných pupeny na jaře. Takže nedochází k poškození pozdními jarními mrazy. Ovocnářské oblasti v okolí velkých nádrží nebo oceánu tak mohou být odlišné od ovocnářských oblastí ve vnitrozemí nebo bez vodních nádrží, ve stejné severní šířce.
Je žádoucí, aby na ovocných plantážích do jisté míry probíhala cirkulace vzduchu. Kdy je vzduch v pohybu dochází mnohem méně k namrzání než když chladný vzduch stojí a způsobuje namrzání. Ovocné stromy nebývají vážně poškozeny středně silnými větry, ale mohou být těžce zraněny silnými větry. V oblastech se silnými převládajícími větry nebo v úsecích, kde bývají větrné bouře, bývá poškozeno ovoce a polámány stromy. Suché větry zimě způsobují odpařování vlhkosti z větviček a větví stromů do takové míry, že trpí v zimě suchem, nebo usychají.
Půdy vhodné pro ovocnářství jsou různé, ovoce se pěstuje na nejrůznějších půdách. Půdy některých důležitých ovocnářských oblastí jsou velmi písčité, jako u broskvových plantáží na poloostrově Michigan. Půdy mnoha ovocnářských oblastí v Nové Anglii , New Yorku a Pensylvánii jsou skalnaté, štěrkovité jíly a jílovité hlíny. Na útesech podél Mississippi a Missouri je půda propustná a bohatá. Ačkoli půdy mohou být snadno přizpůsobeny pro pěstování ovoce, zkušenosti ukazují, že pro účely pěstování ovoce, musí být dobře odvodněna. Ovocným stromům se obvykle daří v půdách v kterých mohou mít hluboké kořeny, ale často neprospívají v půdách, ve kterých je jejich kořenový systém omezen mělkou půdou.
Půdy pro ovocné druhy se liší od těch, kde jsou běžně pěstovány zemědělské plodiny. Bylo zjištěno výzkumem, obecně uznávanými autoritami, že zralý jablečný sad v plné plodnosti, ve svých listech, v nových přírůstcích dřeva a při sklizni ovoce, vyloučí větší množství rostlinných živin z půdy než se používá pro úrodu kukuřice nebo pšenice. Vzhledem k tomu, že jen nejbohatší půda snese opakovaně, několik po sobě jdoucích let, pěstování kukuřice nebo pšenice, bez aplikace hnojiv , mohlo by se zdát, že ovocné plodiny nemohou na stejné půdě být pěstovány dobře rok co rok, aniž by byla možnost že si udrží plodnost. Ve skutečnosti se však mnoho sadů nachází na poměrně chudých půdách, aniž by tím byla ovlivněna bohatá úroda ovoce po celou dobu životnosti sadu. Na druhou stranu, aplikace hnojiv do půdy nezvýšily výnos plodů ze sadů tak, aby se dostatečně zaplatily náklady. Zdá se, že lze bezpečně věřit, že ovocný sad, jenž se nachází na půdě střední plodnosti bude vytvářet bez hnojení bohatou úrodu od doby, kdy stromy začínají nést až do jejich konce, ale výrazně chudá půda by měla být hnojena. Ovšem skutečná zásoba živin v půdě má menší význam ve srovnání s jejími fyzikálními vlastnostmi.
== Příklady ovocných dřevin ==
| |||