Skorec vodní: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bohemos (diskuse | příspěvky)
m Skorec vodní
Řádek 23:
}}
 
'''Skorec vodní''' (''Cinclus cinclus'') je středně velký [[pěvci|zpěvný]] [[ptáci|pták]] z [[Čeleď|čeledi]] [[skorcovití|skorcovitých]] (Cinclidae) žijící zpravidla v blízkosti vodních toků.
 
== Popis ==
Řádek 42:
|místo=Praha
|isbn=9788024222356
}}</ref> Má zavalité tělo, krátká [[křídlo (biologie)|křídla]] a [[ocas]]. Zbarvení je převážně tmavohnědé se světlejší hlavou a břichem a nápadnou bílou náprsenkou. Velikostí a zbarvením připomíná Kosa černého. [[Zobák]] a končetiny má načernalé, [[oko|oči]] hnědé. Obě pohlaví jsou si velmi podobná. Mladí ptáci jsou svrchu celí šedí a na spodině těla mají husté šedé pruhování.<ref name="dierschke" />
 
=== Hlas ===
Řádek 83:
 
== Chování ==
Je celoročně [[teritorium|teritoriální]]. Náleží k&nbsp;několika málo pěvcům, kteří plavou ase potápí sea plavou. Pod vodou k&nbsp;tomu využívá svých silných křídel, na jeden ponor zde vydrží průměrně 5–105-10 sekund,<ref name="creutz">Gerhard Creutz: ''Die Wasseramsel''. Ziemsen Verlag Wittenberg 1986; ISBN 3-7403-0008-6 (německy)</ref> ačkoli jsou známé i&nbsp;ponory 30sekundové30-sekundové.<ref name="hbv">Urs N. Glutz von Blotzheim (1985): ''Handbuch der Vögel Mitteleuropas''. Aula-Verlag, Wiesbaden. ISBN 3-89104-435-6, str. 958–1020 (německy)</ref> Při potopení má uzavřené nosní nozdry a oči chráněné průhledným třetím očním víčkem, známým jako mžurka.<ref name="bird" /> Létá jen nad vodou. Často sedává na balvanech, někdy usedá přímo do vody, často se brodí v mělčinách. Typické je pro něj podřepování, zejména těsně před odletem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Balát
| jméno = František
Řádek 93:
| typ kapitoly = heslo
| strany = 263–264
}}</ref> Polétává zpravidla po celé délce toku.
}}</ref>
 
=== Potrava ===
Řádek 102:
Mladí ptáci pohlavně dospívají již v&nbsp;1.&nbsp;roce života. Je zpravidla [[monogamie|monogamní]]&nbsp;– páry spolu často setrvávají i&nbsp;po celý život&nbsp;– byla u&nbsp;něj však pozorována i&nbsp;[[polygamie]]. Samci se při námluvách výrazně ozývají, neustále vystavují bílou hruď, potápí se a nakonec svým družkám nabízejí potravu. Hnízdí od března do června, a to jednou nebo dvakrát ročně. [[Ptačí hnízdo|Hnízdo]] staví obě pohlaví v&nbsp;dutinách v&nbsp;březích, na [[most]]ech, případně ve vhodných budkách, často jen několik centimetrů nad vodní hladinou, čímž jsou značně náchylná k&nbsp;[[povodeň|povodním]]. Jedná se o&nbsp;kulovitou stavbu z&nbsp;[[mech]]u se vstupním otvorem po straně, která má zpočátku průměr asi 20&nbsp;cm. Vzhledem k&nbsp;tomu, že však pár stejné hnízdo opakovaně využívá po řadu let a v&nbsp;případě potřeby jej dostavuje, může v&nbsp;konečné fázi dosahovat průměru až 0,5&nbsp;m.<ref name="Dungel" /><ref name="hbv" />
 
V&nbsp;jedné snůšce bývá 4–5 světlých, 25,6 x 18,6&nbsp;mm velkých<ref name="Dungel" /> [[vejce|vajec]], na jejichž 16denní16-denní inkubaci se podílí samotná samice. Samec se během tohoto období zdržuje poblíž a občas samici nosí potravu, ta si však pro ni většinou chodí sama a nechává tak hnízdo nehlídané. O&nbsp;mláďata, která hnízdo opouští asi po 24&nbsp;dnech, pečují již oba rodiče. Dalších 10–14&nbsp;dnů je pak ještě krmí mimo hnízdo.<ref name="holzinger" />
 
== Hrozby ==