Plná moc: Porovnání verzí

{{Aktualizovat}}

 

Při zastupování v právních záležitostech (např. řízení před [[soud]]em, u [[Správní orgán|správního orgánu]] či [[notář]]e) je zmocněnec označován jako ''právní zástupce'' a často jím je [[advokát]], není-li jím [[obecný zmocněnec]]. Zvláštní formou plné moci je pak ''[[prokura]]'', kterou udílí [[podnikatel]] k provozování svého podniku.

 

Plná moc musí být písemná jen tehdy, pokud písemnou formu vyžadují i následné právní úkony zmocněnce. A protože jde o osvědčení třetím osobám, vždy pak postačí, pokud obsahuje pouze podpis zmocnitele, není nutné, aby obsahovala i výslovnou akceptaci ze strany zmocněnce. Podpis musí být [[notář]]sky ověřen jen tehdy, pokud to výslovně požaduje zákon. V plné moci musí být vždy uveden rozsah zmocněncova oprávnění,<ref>§ 31 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „ObčZ“)</ref> s výjimkou ''procesní plné moci'' [[advokát]]ovi (či [[notář]]i, nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových při zastupování obce) v řízení před [[soud]]em, kterou omezit nelze.<ref>§ 25, § 25a a § 26a zákona č. 99/1963 Sb., [[občanský soudní řád]]</ref>