Wikipedie

Německá demokratická republika: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m {{Hlavní článek}} -> {{Podrobně}} (HČ je pro kategorie); kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=NDR|tento=bývalém evropském státu|druhý=dalších významech zkratky NDR|stránka=NDR (rozcestník)}}
{{Infobox zaniklý stát
| název = Německá demokratická republika
| originální název = Deutsche Demokratische Republik
| rok vzniku = 1949
| rok zániku = 1990
| před 1 = Sovětská okupační zóna Německa
| před 1 vlajka = Flag of Germany (1946-1949).svg
| po 1 = Německo
| po 1 vlajka = Flag of Germany.svg
| po 2 =
| po 2 vlajka =
| vlajka = Flag of East Germany.svg
| vlajka velikost = 120px
| článek o vlajce = Vlajka Německé demokratické republiky
| znak = Coat of arms of East Germany.svg
| článek o znaku = Státní znak Německé demokratické republiky
| znak velikost = 120px
| mapa = Poloha NDR v Evropě.png
| hlavní město = [[Východní Berlín]]
| rozloha = 108 333
| rozloha poznámka =
| nejvyšší bod =
| nejvyšší bod poznámka =
| počet obyvatel = 16 111 000
| počet obyvatel poznámka = (1990 odhad)
| jazyky = [[Němčina]]
| národnostní složení = [[Němci]]
| náboženství =
| měna = [[Východoněmecká marka]] (DDM)
| státní zřízení = [[Lidová demokracie]]
| vznik = [[17. říjen|17. října]] [[1949]]
| zánik = [[1990]] ([[Znovusjednocení Německa]])
}}
'''Německá demokratická republika''' ('''NDR''', ''„východní Německo“'', v [[němčina|německy]] mluvících zemích i jinde běžně ''DDR'', zkratka pro ''Deutsche Demokratische Republik'') byla od [[7. říjen|7. října]] [[1949]] [[lidová demokracie|lidově demokratickým]] státem na území [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny Německa]] a [[Východní Berlín|východního sektoru Berlína]]. [[3. říjen|3. října]] [[1990]] se stala součástí [[Německo|Spolkové republiky Německo]].
Řádek 44:
 
== Historie ==
{{Hlavní článekPodrobně|Dějiny NDR}}
[[Soubor:Map-Germany-1947.svg|upright|left|thumb|Mapa věnovaná posunu hranic (a také znázorněním států získávajících nové území), mocnostem ovládající okupační zóny, jejich rozloze, a rozdělení samotného Berlína. [[Sársko]] mělo zvláštní autonomní status, těšilo se vyššímu stupni nezávislosti než zbytek francouzské okupační zóny.]]
[[Soubor:Karl Marx memorial.jpg|right|thumb|Pomník [[Karl Marx|Karla Marxe]] ve městě [[Chemnitz]] (mezi lety 1953 až 1990 ''Karl-Marx-Stadt'')]]
Řádek 52:
[[Soubor:Flag map of Germany (separation).svg|right|thumb|100px|Umělecká mapa znázorňující rozpad a opětovné sjednocení Německa.]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-B0503-0015-001, Sachsenring Trabant 601.jpg|thumb|left|[[Trabant]] - jeden ze symbolů NDR, a také nejúspěšnější automobil v její historii.]]
V červnu 1945, po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]], převzaly čtyři vítězné mocnosti svrchovanou moc v Německu a činnost zahájila Spojenecká kontrolní komise. Téhož měsíce byla vytvořena Sovětská vojenská správa v Německu jako mocenský orgán v sovětské okupační zóně, o měsíc později byly zřízeny správy SMAD v jednotlivých zemích. V červenci a srpnu 1945 proběhla [[Postupimská konference]], kde nejvyšší představitelé spojeneckých velmocí podepsali dohodu obsahující ustanovení o denacifikaci a demilitarizaci Německa a o rozdělení jeho území do čtyř okupačních zón. Na přelomu června a července vznikly v sovětské okupační zóně [[Komunistická strana]], Sociálně demokratická strana, Křesťansko-demokratická unie a Liberálně demokratická strana.
 
V červenci na základě rozkazu SMAD byly vytvořeny německé ústřední správy. Sloužily jako pomocné orgány SMAD v jednotlivých resortech správy a hospodářství. Současně byly považovány za zárodek budoucí německé ústřední vlády. Největší vliv v nich získali komunisté. V září byla v sovětské okupační zóně provedena pozemková reforma, která znamenala převod 2,5 milionu hektarů půdy z vlastnictví 7 tisíc velkostatkářů do půdního fondu. Z něho se potom přidělovalo bezzemkům a malým rolníkům.
Řádek 64:
V březnu 1949 byla schválena ústava sovětské okupační zóny, později Německé demokratické republiky. V září byla vyhlášena [[Německá spolková republika]], načež 7. října 1949, jako reakce na tento čin, byla vyhlášena se svolením sovětského vedení ''Německá demokratická republika''. Jejím první prezidentem se stal [[Wilhelm Pieck]], předsedou vlády Otto Grotewohl. Současně byla založena Národní fronta demokratického Německa sdružující všechny strany a masové organizace.
 
V říjnu 1950 se v NDR konaly volby. Byly nesvobodné <ref>http://is.muni.cz/th/143753/fss_b/bakalarska_prace-konecna_verze.txt</ref>obdobně jako v jiných socialistických státech se volila jednotná kandidátka, pro niž podle oficiálních výsledků hlasovalo 12&nbsp;088&nbsp;745&nbsp;oprávněných voličů<ref name="volby 50">[http://news.google.com/newspapers?nid=897&dat=19501016&id=mDlPAAAAIBAJ&sjid=BlADAAAAIBAJ&pg=4215,5514487 ''Prescott Evening Courier''], Prescot, Arizona, Monday, October 16 1950, zdroj [[Associated Press|AP]], zobrazeno na Google newspapers, přístup: 25.12.2013</ref> (99,6&nbsp; %), hlasů proti a&nbsp;neplatných hlasů bylo 51&nbsp;187<ref name="volby 50" />,což představovalo 0,4&nbsp; %. Z&nbsp;voleb vzešla nová vláda a výrazně obměněny byly také vlády zemské. Voliči mohly hlasovat buď pro jednotnou kandidátku nebo hlasovací lístek, již ale bez jakéhokoliv utajení, přeškrtnout, čehož důsledkem bylo vystavení perzekuce ze strany režimu v podobě ztráty zaměstnání, vyhození ze školy a sledování státní bezpečností ([[Stasi]])<ref>{{Citace monografie| příjmení = Sebestyen
| jméno = Victor
| odkaz na autora =
Řádek 77:
}}</ref>
 
Rok [[1953]] byl pestrý. Po smrti [[Josif Vissarionovič Stalin|J. V. Stalina]] a nástupu nové garnitury ve vedení [[Sovětský svaz|SSSR]] bylo očekáváno celkové uvolnění. Tužby lidu se však nenaplňovaly a pod počáteční záminkou protestu berlínských dělníků na zvyšování výroby se 16. června [[1953]] zvedla vlna [[Východoněmecké povstání|celostátních demonstrací]].<ref>[http://www.ib.hu-berlin.de/~pbruhn/juniaugb.htm Zpráva Peter Bruhn (očitý svědek)]</ref> Byly to tak silné protesty, že okupační správa musela na demonstranty poslat okupační síly dislokované na území NDR.<ref>[http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/2997736.stm BBC: Berliner recalls East German uprising]</ref>
 
Rok [[1956]] byl pro NDR zlomový, protože v tomto roce byla oficiálně založena [[Nationale Volksarmee|Národní lidová armáda NDR]] (NVA) jako reakce na založení a vstup [[Bundeswehr]]u do [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Na počátku 60. let byla NDR postavena před problém s emigrací přes hlavní město Berlín, jež bylo rozděleno na dvě části - [[východní Berlín|východní]] a [[západní Berlín|západní]]. Vedení státu se na nátlak z ostatních socialistických států rozhodlo uzavřít hranice Berlína neproniknutelnou zdí. Američané s postavením [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] počítali, ale nepředpokládali tak rychlou akci vedení NDR. Brzy ráno 13. srpna [[1961]] obsadila [[Volkspolizei]] a [[Nationale Volksarmee|NVA]] hranice mezi [[Západní Berlín|Západním]] a [[Východní Berlín|východním Berlínem]]. Důvodem k takovým opatřením bylo zahájení stavby Berlínské zdi, jež měla zastavit migraci obyvatel NDR na západ.
Řádek 180:
{{commonscat|German Democratic Republic}}
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Německá_demokratická_republika“