Omsk: Porovnání verzí

V roce [[1716]] byla na soutoku Irtyše a Omu postavená dřevěná [[pevnost (stavba)|pevnost]], která měla bránit rostoucí ruské impérium před vpády stepních [[nomád]]ů (např. [[Kyrgyzové|Kyrgyzů]]). Na sklonku 18. století byly Omsk povýšen na město ([[1782]]) a opevnění nahrazeno zděným, z něhož se dodnes dochovaly dvě brány – Tobolská a Tarská. Na začátku [[19. století]] se stal Omsk centrem stepní oblasti ([[Kazachstán]]u) a západní Sibiře. Tehdy se zde nacházelo několik [[kostel]]ů určených různým církvím, několik [[mešita|mešit]], jedna [[synagoga]], úřad [[gubernátor]]a a vojenská akademie. Protože se hranice neustále posouvala na východ, význam města začal v 2. polovině 19. století upadat, byli sem posíláni vyhnanci, jako například [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij|Dostojevskij]]. Naštěstí přišla spása – Transsibiřská magistrála. Díky ní nastal od 90. let 19. století rozvoj, nastěhovalo se sem mnoho obchodních společností a obchodníků, byly otevřeny konzuláty západních zemí - [[Německo|Německa]], [[Nizozemsko|Nizozemska]] a [[Spojené království|Velké Británie]], ty zde zastupovaly obchodní zájmy svých zemí. Od roku 2013 je zde konzulát i České republiky.{{Doplňte zdroj}} Na začátku minulého století, v roce [[1910]], se Omsk zviditelnil uspořádáním Sibiřské zemědělské a průmyslové výstavy. Atmosféra města této doby nadchla zahraniční pozorovatele natolik, že se o Omsku vyjádřili jako o [[Chicago|Chicagu]] Sibiře. Po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] se sem stáhli [[monarchisté]] a během [[Občanská válka v Rusku|občanské války]] tu ustanovili prozatimní [[vláda|vládu]] v čele s [[Alexandr Vasiljevič Kolčak|Alexandrem Kolčakem]]; Omsk byl prohlášen za [[hlavní město]]. [[Československé legie|Českoslovenští legionáři]] během svojí pouti na východ do [[Vladivostok]]u tu také pomáhali bílým hlídat carský zlatý poklad. V roce 1919 se Kolčakova vláda musela stáhnout do [[Irkutsk]]a a Omsk obsadili rudí.