Cisalpinská republika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ve výstavbě
 
víceméně dokončeno
Řádek 1:
{{ve výstavbě}}
{{Infobox zaniklý stát
| název = Cisalpinská republika
Řádek 56 ⟶ 55:
 
== Historie ==
=== První republika ===
Po [[Bitva u Lodi|bitvě u Lodi]] v květnu [[1796]] vytvořil [[Napoleon Bonaparte]] dva nové státy - jeden na jih od řeky [[Pád]]u, [[Cispadánská republika|Cispadánskou republiku]], a druhou na sever od této řeky, [[Transpadánská republika|Transpadánskou republiku]]. Dne 19. května [[1797]] Napoleon předal Transpadánské republice území [[Mantovské vévodství|Mantovského vévodství]] a 12. června vydal výnos o vytvoření Cisalpinské republiky sestávající z obou popádských republik, sestavení jejího direktoria a jmenování jejích ministrů. Dne 7. července vydala Francie pro tuto republiku novou ústavu, která rozdělila území na 11 departementů: Adda ([[Lodi]]), Alpi Apuane ([[Massa]]), Crostolo ([[Reggio nell'Emilia]]), Lario ([[Como]]), Montagna ([[Lecco]]), Olona ([[Milán]]), Panaro ([[Modena]]), Po ([[Cremona]]), Serio ([[Bergamo]]), Ticino ([[Pavia]]) a Verbano ([[Varese]]).
 
Zbytek Cispadánie byl sloučen s Cisalpinskou republikou 27. července a hlavním městem se stal Milán. Dne 22. října Napoleon sloučil Cisalpinii s údolím [[Valtellina]], které se oddělilo od švýcarského Trojspolku. Rakousko uznalo tento nový stát v [[Mír v Campo Formio|mírem z Campo Formio]] podepsaného 17. října, výměnou za zisk zbytku [[Benátská republika|Benátské republiky]]. Dne 15. listopadu bylo zákonem uznáno plné mezinárodní uznání a legálnost nového státu. Parlament se skládal ze dvou komor (Velká rada a Rada starších) a byl přímo jmenován Napoleonem 21. listopadu [[1797]]. Postupem doby se připojovaly nové departementy: Benaco ([[Desenzano]]) 1. března [[1798]], Mella ([[Brescia]]) 2. května, Mincio ([[Mantova]]) 26. května a pět dalších departementů z [[Emilia|Emilie]].
 
Dne 31. srpna [[1798]] francouzský vyslanec [[Claude-Joseph Trouvé]] rozpustil direktorium a následujícího dne vyhlásil novou ústavu s posílením výkonné mocí. Bylo změněno rozložení departementů, jejichž počet se vrátil na 11: Olona ([[Milán]]), Alto Po ([[Cremona]]), Serio ([[Bergamo]]), Adda a -e-Oglio ([[Morbegno]]), Mella ([[Brescia]]), Mincio ([[Mantova]]), Panaro ([[Modena]]), Crostolo ([[Reggio nell'Emilia]]), Reno ([[Bologna]]), Basso Po ([[Ferrara]]) a Rubicone ([[Forlì]]). Počet členů místních direktorií byl snížen na tři a byly zrušeny magistráty pro obce s 3 až 10 tisíci obyvately. Trouvé také jmenoval nové direktorium, které mělo více moci, a parlament s dvěma komorami (tzv. Anziani (starší) a Giuniori (mladší)). První sestávala z 40 zvolených členů spolu s bývalými direktory, druhá měla 80 členů. NaV podzimříjnu se pokusil francouzský generál [[Guillaume Marie Anne Brune]] provést nový převrat a dosadit nové direktory, ale tenti nebylnebyli uznánuznáni rozhodnutím [[Direktorium (Francie)|francouzského direktoria]] ze 7. prosince [[1798]].
 
Dne 10. dubna [[1799]] obdržel direktorát speciální pravomoce kvůli rakousko-ruské invazi po zformování tzv. [[Válka druhé koalice|druhé koalice]]. Následujícího dne byly zformovány výbory veřejného zdraví, vojenský a finanční. 26. dubna byla před postupujícími rakouskými vojsky evakuována legislativní rada a 29. dubna byla obnovena rakouská vláda a direktorát odstraněn.
 
=== Druhá republika ===
Po porážce Francie v dubnu [[1799]] byla republika rozpuštěna a okupována rusko-rakouskými oddíly pod velením ruského generála [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Suvorova]]. Ten jmenoval provizorní vládu vedenou Císařskou komisí v čele s mantovským hrabětem [[Luigi Cocastelli|Luigi Cocastellim]]. Po Napoleonem vyhrané [[Bitva u Marenga|bitvě u Marenga]] byla Cisalpinská republika 4. června [[1800]] oficiálne obnovena a 17. června Napoleon ustanovil Mimořádný vládní výbor sestávající z 9 členů a legislativní ''Consultu''. 6. července byly anulovány všechny úkony, vydané za rakouské okupace a poté obnovena trikolóra. Dne 25. září byly pravomoci Mimořádného výboru přeneseny na tříčlený Vládní výbor.
 
Jelikož uprchlý savojský král [[Karel Emmanuel IV.]] odmítl podepsat s Francií mírovou smlouvu, na Napoleonův příkaz anektovala republika 13. října [[1800]] [[Novara|Novaru]], a tím posunula svou hranici od [[Ticino|Ticina]] k [[Sesia|Sesii]]. Po porážce Rakouska a [[Mír z Lunéville|mírové dohodě z Lunéville]] (9. února [[1801]]) se území Cisalpinské republiky rozšířilo také východním směrem až k řece [[Adiže]]. Dne 13. května [[1801]] došlo také k změně departementů, kdy byl vytvořen departement Agogna ([[Novara]]), obnoven departement Lario a zrušen departement Adda-e-Oglio.
 
Dne 12. listopadu [[1801]] byla svolána Mimořádná cisalpinská Consulta v [[Lyon]]u. Ta v lednu [[1802]] rozhodla o změně jména na [[Italská republika (1802–1805)|Italskou republiku]]. Prvním prezidentem byl 24. ledna zvolen samotný Napoleon a o dva dny později byla oficiálně vyhlášena Italská republika.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hroch | jméno = Miroslav | titul = Encyklopedie dějin novověku 1492–1815 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet_stran = 415 | strany = 59 | isbn = 80-7277-246-5 | spoluautoři=a kolektiv | vydání=1}}</ref>
 
== Reference ==
{{Překlad|en|Cisalpine Republic|595500407}}
<references />
 
[[Kategorie:Dějiny Itálie]]
[[Kategorie:Zaniklé státy na Apeninském poloostrově]]
[[Kategorie:Sesterské republiky Francie]]
[[Kategorie:Vzniklo 1797]]
[[Kategorie:Zaniklo 1802]]